19 C 633/2021-15 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce požádal o zaplacení uvedené částky jako dluhu nedoplaceného spotřebitelského úvěru s opakovaným čerpáním poskytnutého žalobcem. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem (úvěrová smlouva, úvěrové podmínky, splátkový kalendář, výzva k plnění včetně zesplatnění dluhu, předžalobní výzva, podací arch) je zřejmé, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy dne 21.12.2019 [číslo] o spotřebitelském úvěru s opakovaným čerpáním. Podle této smlouvy výše úvěru činila 59 667 Kč úvěrového limitu a žalovaný jej celý vyčerpal převzal, avšak nezaplatil ničeho. Jeho povinností bylo hradit měsíčně vždy do 20.dne splátky ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Śmluvní úrok činil 26,28 % ročně. Žalovaný splátky nedodržoval, proto žalobce předžalobní výzvou ze dne 14.5.2020 úvěr zesplatnil k tomuto dni a žalovaného vyzval k jeho splacení. Ke dni 27.7.2021 se dluh žalovaného skládal z nesplacené jistiny 59 667 Kč, úroku 24 389,78 Kč, úroku z prodlení 7 090,75 Kč, nákladů vymáhání 230 Kč za 2 upomínky; a smluvní pokuty (do zesplatnění) 1 000 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu nároku vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395, 2396 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé o.z. a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v zákonné výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.. Zčásti byly tyto úroky kapitalizovány a běžné byly přiznány ode dne následujícího po kapitalizaci. Smluvní pokuta do zesplatnění ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci téměř plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 2 436 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. za dva úkony po 3 540 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 14 234 Kč.