19 C 656/2021-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 21 000 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, který žalovanému poskytl právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (banka). Pohledávka přešla na žalobce ze [právnická osoba] [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.9.2016, která pohledávku nabyla smlouvou od původního věřitele. O těchto postoupeních byl žalovaný informována písemně dne 26.6.2020 a dne 24.9.2020. Z návrhu na zahájení řízení, ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, o založení osobního účtu, povolení kontokorentního úvěru na běžném účtu, výpisu z účtu a podacího archu vyplývá, že dne 26.7.2018 banka se žalovaným uzavřeli úvěrovou smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru na běžném účtu do debetu 21 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splatit vždy nejpozději do jednoho roku vzniklý debet. Úrok byl stanoven na částku 21,9% ročně. Žalovaný však následně povolený debet překročil již nesplatil. Banka smlouvu vypověděla a žalovanou o tom informoval dopisem ze dne 15.4.2020 a vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě dluhu. Pohledávka ke dni 15.5.2020 představovala částku 21 000 Kč nesplaceného úvěru 7.000 Kč a kapitalizovaného úroku 1 461,27 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném zesplatnění a kapitalizaci dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 1 050 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem (nemusí nutně jít o elektronický formulář) ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení činí 2 321 Kč.