19 C 662/2021-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce návrhem podaným u zdejšího soudu se domáhal zaplacení částky 308 167,99 Kč s příslušenstvím, když tato částka představuje nesplacený dluh z úvěrové smlouvy o poskytnutí úvěru s příslušenstvím. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení a listinných důkazů předložených žalobcem – žádost i o úvěr, úvěrové smlouvy, výpisu z účtu, Obchodních podmínek, Standardní informace o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí o splatnosti a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru dne 5.5.2017. Jednalo se o neúčelový úvěr k úhradě předchozích závazků ve výši 400 000 Kč poukázaný na účet žalovaného. Povinností žalovaného splácet úvěr v 84 měsíčních splátkách ve výši 5 825 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 5,90% ročně. Žalovaný své smluvní povinnosti řádně neplnil, proto žalobce dopisem ze dne 22.12.2018 ke dni 20.12.2018 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Dlužná částka je ke dni 26.7.2021 tedy tvořena nesplacenou jistinou 306 382,95 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 9 791,15 Kč, kapitalizovanými úroky z prodlení 3 501,46 Kč a poplatky 1 785,04 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. z jistiny a obchodního úroku ode dne následujícího po kapitalizaci. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 12 327 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. za dva úkony po 9 540 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez řádného právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 42 275 Kč.