19 C 69/2022-50 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce návrhem podaným u zdejšího soudu se domáhal zaplacení částky 13 892,16 Kč s příslušenstvím, když tato částka představuje nesplacený dluh z úvěrové smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru a vydání a užívání kreditní karty s příslušenstvím. Smlouvu o úvěru se žalovaným uzavřel žalobce [právnická osoba] dříve pod názvem [právnická osoba]) -banka. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení a listinných důkazů předložených žalobcem – úvěrové smlouvy, standardních informací o spotřebních úvěrech, výpisu z úvěrového a běžného účtu, sazebníku, Všeobecných obchodních produktových podmínek, rozhodnutí o splatnosti a předžalobní výzvy soud zjistil, že banka uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty dne 23.4.2019. Jednalo se o úvěr ve výši 10 000 Kč úvěrového limitu a banka otevřela žalovanému úvěrový účet [anonymizováno] [bankovní účet]. Povinností žalovaného bylo splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 2% čerpaného úvěru minimálně 200 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 22,99% ročně. Žalovaný své smluvní povinnosti řádně neplnil, proto mu banka dopisem ze dne 30.5.2020 sdělila, že k tomuto dni úvěr zesplatnila a vyzvala ho k úhradě dluhu do 10 dnů. Dlužná částka je ke dni 27.10.2020 tvořena nesplacenou jistinou 9 992,16 Kč sjednaným obchodním úrokem na dobu kontraktu 1 339,77 Kč, úrokem z prodlení ve výši 417,15 Kč, smluvní pokutou 2 400 Kč a dlužnými poplatky v souhrnu 1 500 Kč. Z provedených důkazů je zřejmé, že mezi účastníky předně vznikla smlouva o účtu ve smyslu §§ 2662-2668 o.z.. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2674 o.z. smlouva o účtu může být majitelem účtu vypovězena i bez výpovědní doby, i když byla uzavřena na dobu určitou. Podle § 2675 o.z. ten, kdo účet vede, může rovněž smlouvu vypovědět s účinností ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla majiteli účtu. Poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo účet vede, smlouvu vypovědět i bez výpovědní doby. Dále je provedenými důkazy prokázáno, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji s výjimkou nárokované smluvní pokuty vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v § 122 odst.3 připouští a uznává hranici smluvní pokuty ve výši 50% z dosud nesplacené jistiny. Souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, maximálně však 200.000 Kč. Smluvní pokuta uplatněnou a vyčíslenou žalobcem nebyla soudem přiznána neboť ze žaloby a ani z jiného důkazu neplyne, za jaké období je tato smluvní pokuta požadována a není zřejmý způsob výpočtu její výše, proto i v této části byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 83 % a neúspěch ze 17% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 66% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 2 071 Kč a žalobce má nárok na náhradu 66% takto vyčíslených nákladů, což činí 1 367 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.