19 C 8/2022-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhá dluhu vzniklého z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel žalobce se žalovaným prostřednictvím mandatáře – prodejce [právnická osoba] k zaplacení elektronického zboží. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel tedy z důkazů listinných, předložených žalobcem a vedle návrhu na zahájení řízení měl k dispozici úvěrovou smlouvu ze dne 21.12.2019 o výši úvěru za zaplacené zboží 6 327 Kč, předsmluvní informaci, přehled splátek, přehled plateb žalovaného, obchodní podmínky, sazebník žalobce, rozhodnutí o ukončení smlouvy a upomínky žalovanému k zaplacení dluhu ze dne 14.9.2021, 29.9.2021 a 27.1.2020, v nichž byl žalovaný marně vyzván k zaplacení dluhu. Dluh měl být uhrazen v 24 měsíčních splátkách po 354 Kč vždy k 15.dni v měsíci. Smluvní úrok činil 30,55 % ročně a smluvní pokuta 0,1% denně z dlužných splátek. Žalovaný přestal splátky hradit od splátky splatné 15.8.2020, proto žalobce dluh dopisem ze dne 26.2.2021 zesplatnil ke dni 16.2.2021. Žalovaná částka vyčíslená k 18.3.2021 se tak skládá z dlužných spatných splátek ve výši 2 436 Kč, jistiny 3 095,28 Kč, úroku z prodlení 40 Kč, smluvní pokuty 243 Kč s úhradou jednotlivých splátek, smluvní pokuty po zesplatnění 19.3.2021 do podání žaloby 646,91 Kč a účelně vynaložené náklady za zrušení smlouvy 200 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla co do základu nároku podána po právu a soud ji v rozsahu dlužné jistiny, smluvní pokuty za prodlení jednotlivých splátek, a kapitalizovaného úroku z prodlení vyhověl. Úrok z prodlení z jistiny a dlužných splátek 5 731,28 Kč byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobce ode dne následujícího po kapitalizaci. Soud nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu za období po zesplatnění, neboť je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto v této části byla žaloba zamítnuta. Dále soud nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením a vymáháním dluhu 200 Kč, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu, Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 87 % a neúspěch z 13% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 74% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 100 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 1 368 Kč a žalobce má nárok na náhradu 74% takto vyčíslených nákladů, což činí 1 013 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.