19 C 84/2022-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím. Tuto smlouvu se žalovanou dne 22.12.2017 uzavřela společnost [právnická osoba], která byla ke dni 28.9.2018 převedena do [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [IČO] (banka). Ta jako původní věřitel pohledávky a postupitel uzavřela dne 11.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [obec], která se tak stala jejím majitelem, což bylo žalované písemně oznámeno. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaná, která měla doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Z návrhu na zahájení řízení, úvěrové smlouvy, splátkového kalendáře, standardní informace o spotřebitelském úvěru, žádosti žalované o úvěr a předžalobní výzvy a výpočtu dlužné částky soud zjistil, že dne 22.12.2017 banka se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které poskytl věřitel žalované úvěr ve výši 20 000 Kč as náklady na úvěr ve výši 14 600 Kč zahrnující poplatek za uzavření smlouvy 800 Kč, administrativní poplatek 4 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 800 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 25,85% z jistiny ročně. Žalovaná byla povinna úvěr hradit v 13 pravidelných měsíčních splátkách určených v předpisu splátek, který je spoučástí smlouvy, přičemž poslední splátka a tedy splatnost úvěru ze smlouvy byla stanovena na 22.1.2019. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila a na jistině ničeho nezaplatila. Žalobce uplatňuje pouze dluh jistině 20 000 Kč, obchodní úrok a úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, která je dána ve smlouvě datem poslední splátky. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po vzniku nároku, tedy ode dne 8.10.2018. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění zcela bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 2 071 Kč.