9 C 10/2022-65 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou dne 22. 10. 2021 a doplněnou dne 16. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovanému náhrady škody ve výši 9 448 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z této částky od 11. 4. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně na základě pracovní smlouvy z 15. 11. 2018, pracovní poměr měl sjednán na dobu určitou do 31. 10. 2019 se zkušební dobou 3 měsíce. Byl zaměstnán jako [anonymizována dvě slova] s řízením vozidla. Dne 6. 12. 2018 při vyjíždění ze dvora pobočky žalobkyně v [obec] žalovaný zavadil pravou boční částí vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], které řídil, o levou přední část zaparkovaného vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Tímto jednáním došlo k poškození pravého boku, lemu pravého zadního blatníku a bočních posuvných dveří vozidla [registrační značka] a k poškození levého předního blatníku, levého předního rohu nárazníku a levého předního podběhu vozidla [registrační značka]. Obě vozidla měla žalobkyně v nájmu od [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen vlastník) 2. Opravu vozidla [registrační značka] provedla společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [anonymizováno] vystaveným dne 24. 4. 2019, splatným dne 24. 5. 2019 na částku 20 202 Kč (16 695,95 Kč bez DPH). Žalobkyni byla oprava přeúčtována souhrnným daňovým dokladem [číslo] ze dne 15. 6. 2019 se splatností 13. 9. 2019, když součástí faktury jsou i opravy jiných vozidel. Žalobkyně fakturu zaplatila dne 12. 9. 2019. Opravu vozidla [registrační značka] provedla také společnost [právnická osoba] a vlastníkovi ji vyúčtovala daňovým dokladem č. [anonymizováno] vystaveným dne 8. 10. 2020, splatným dne 7. 11. 2020 na částku 90 989 Kč (75 197,47 Kč bez DPH). Žalobkyni byla oprava přeúčtována souhrnným daňovým dokladem [číslo] ze dne 15. 10. 2020 se splatností 13. 1. 2021, když součástí faktury jsou i opravy jiných vozidel. Žalobkyně fakturu zaplatila dne 12. 1. 2021. Žalobkyni tak vznikla škoda celkem ve výši 111 191 Kč. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla žalobkyní žalovanému vyčíslena škoda ve výši 94 480 Kč, když tato částka nepřevyšuje 4,5 násobek jeho průměrného měsíčního výdělku podle zákoníku práce (výdělek činil 22 857 Kč měsíčně). Poškození vozidel bylo nahlášeno firmě [právnická osoba], která z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnanců žalobkyně za škodu způsobenou při výkonu povolání poskytla žalobkyni pojistné plnění 85 032 Kč. Žalovaný byl proto dne 25. 3. 2021 vyzván k úhradě částky 9 448 Kč do 10. 4. 2021, což neučinil. 3. Žalovaný se k soudním jednáním opakovaně bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení do místa hlášeného trvalého bydliště, k žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Soud proto věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. 4. Zástupce žalobkyně před soudem na podané žalobě setrval s odůvodněním, že žalovaný je zcela nekontaktní a na dluh ničeho neuhradil. 5. Soud provedl dokazování pracovní smlouvou z 15. 11. 2018, zrušením pracovního poměru ve zkušební době z 21. 12. 2018, potvrzením o zaměstnání z 21. 12. 2018, technickými průkazy vozidel [registrační značka] a [anonymizováno], záznamem o dopravní nehodě, zprávou o dopravní nehodě (poškození vozidel) z 6. 12. 2018, zápisy o poškození motorových vozidel, záznamy o opravě vozidel, fakturami firmy [právnická osoba] [anonymizováno] a č. [anonymizováno] s rozpisem o cenění oprav vozidel, souhrnnými daňovými doklady [číslo] [číslo] kterými byly přeúčtovány ze strany vlastníka vozidel žalobkyni i opravy předmětných vozidel, výpisy z účtu žalobkyně z 12. 9. 2019 a 12. 1. 2021, informací [právnická osoba] z 2. 12. 2020 o výplatě pojistného plnění s výpočtem amortizace, předpisem náhrady škody žalovanému, formulářem odpovědnosti zaměstnanců za škodu způsobenou při výkonu povolání s potvrzením mzdové účtárny žalobkyně o průměrném výdělku žalovaného, předžalobní výzvou z 25. 3. 2021 k zaplacení dlužné částky. 6. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně podle § 33 odst.1 Zákoníku práce na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 15. 11. 2018 a vykonával práci [anonymizována dvě slova] s řízením vozidla až do dne 21. 12. 2018, kdy pracovní poměr zanikl zrušením ze strany žalovaného ve sjednané 3 měsíční zkušební době podle § 66 odst.1,2 Zákoníku práce. Žalovaný dne 6. 12. 2018 při vyjíždění ze dvora pobočky žalobkyně v [obec] zavadil pravou boční částí vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], které řídil, o levou přední část zaparkovaného vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Obě vozidla měla žalobkyně v nájmu od [právnická osoba] [anonymizováno]. Tímto jednáním došlo k poškození pravého boku, lemu pravého zadního blatníku a bočních posuvných dveří vozidla [registrační značka] a k poškození levého předního blatníku, levého předního rohu nárazníku a levého předního podběhu vozidla [registrační značka]. Opravy obou vozidel provedla společnost [právnická osoba], a vlastníkovi vozidel je řádně vyúčtovala částkami 20 202 Kč a 90 989 Kč. Vlastník vozidel náklady oprav přeúčtoval žalobkyni, která opravy zaplatila dne 12. 9. 2019 a 12. 1. 2021. Tím vznikla žalobkyni škoda celkem ve výši 111 191 Kč. 7. Podle § 250 odst. 1 Zákoníku práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 8. Podle § 257 odst. 1,2 Zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. 9. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla žalobkyní žalovanému vyčíslena škoda ve výši 94 480 Kč, když tato částka nepřevyšuje čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku, který činil před vznikem škody 22 857 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci žalobkyně jsou pojištěni u [právnická osoba], z odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání poskytla žalobkyni pojišťovna pojistné plnění 85 032 Kč. Žalovaný byl proto dne 25. 3. 2021 vyzván pouze k úhradě rozdílu mezi škodou a pojistným plněním ve výši 9 448 Kč do 10. 4. 2021 a soud neměl důvod pochybovat o tvrzení žalobkyně, že tak neučinil. 10. Na základě shora uvedených skutečností soud žalobě jako důvodné vyhověl včetně úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti, tedy od 11. 4. 2021. 11. Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek 400 Kč, a paušální náhradu účastníku, který nebyl zastoupen v řízení zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. podle vyhl.č. 254/2015 Sb. za tři úkony po 300 Kč (sepis a odeslání předžalobní výzvy k úhradě, sepis žaloby a účast u soudního jednání 13. 4. 2022). Dále náklady zahrnují cestovné k jednání 13. 4. 2022 a zpět osobním vozem [anonymizováno] s průměrnou spotřebou benzinu BA 95 5,30 l /100 km (dle technického průkazu vozidla). Při ceně benzinu 37,10 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 4,70 Kč (dle vyhl.č. 511/2021 Sb.) činí náhrada ze kilometr 6, 67 Kč. Za ujetých 218 km ([obec a číslo] [obec] a zpět) tak náhrada cestovného celkem činí 1 454 Kč Celkem přiznané náklady řízení tak činí 2 754 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni 1 úkon za 300 Kč a cestovné k prvnímu jednání 9. 3. 2022, neboť jednání muselo být odročeno z důvodů na straně žalobkyně, která nedoložila soudu všechny potřebné důkazy k prokázání svých trvzení. 12. Lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř.