9 C 147/2022-31 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou podanou dne 5. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 21 842 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 438 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení a z částky 9 804 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v souladu s § 15 z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je vlastníkem dvou vozidel: 1) nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 11. 10. 2019 do 20. 2. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), čímž žalovaný porušil povinnost danou § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni tím vznikl podle § 4 odst. 1 cit. zákona nárok na příspěvek. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku je dána § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. a pro tento typ vozidla činí 86 Kč. Základ příspěvku za 133 dnů činí 11 438 Kč. Dále žalobkyně nárokovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 cit. zákona, který podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Žalobkyně zaslala v souladu s § 4 odst. 6, 7 cit. zákona výzvu k úhradě příspěvku do 60 dnů se splatností 27. 7. 2020, na kterou žalovaný nereagoval a nereagoval ani na upomínky a předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně z 25. 1. 2022 Celkem dluh činí 11 738 Kč. 2) nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 8. 11. 2019 do 29. 2. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), čímž žalovaný porušil povinnost danou § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni tím vznikl podle § 4 odst. 1 cit. zákona nárok na příspěvek. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku je dána § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. a pro tento typ vozidla činí 86 Kč. Základ příspěvku za 114 dnů činí 9 804 Kč. Dále žalobkyně nárokovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 cit. zákona, který podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Žalobkyně zaslala v souladu s § 4 odst. 6, 7 cit. zákona výzvu k úhradě příspěvku do 60 dnů se splatností 25. 8. 2020, na kterou žalovaný nereagoval a nereagoval ani na upomínky a předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně z 25. 1. 2022 Celkem dluh činí 10 104 Kč. Zástupkyně žalobkyně se z nařízeného soudního jednání omluvila, souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení do datové schránky. K žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu. Soud provedl dokazování údaji o vozidlech, výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně z 13. 5. 2020 (vozidlo 1) a z 11. 6. 2020 (vozidlo 2) vždy s informací České pošty o doručování zásilky, upomínkami a předžalobními výzvami zástupkyně žalobkyně vždy s podacím archem. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný byl ve smyslu § 4 odst. 7 cit. zákona v obou případech řádně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši podle vyhl. č. 205/1999 Sb. a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vždy ve výši 300 Kč. Na výzvy žalovaný nereagoval, proto byl ještě vždy upomínán žalobkyní a následně vymáhací [právnická osoba] a.s. dne 29. 11. 2021. Soud neměl důvod pochybovat o tom, že žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobních výzev zástupkyně žalobkyně z 25. 1. 2022. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané a žalovaným nezpochybněné, že žalovaný neměl shora označená vozidla ve shora uvedených obdobích pojištěna, čímž porušil povinnost podle § 1 odst. 2 písm. a) cit. zákona, žalobkyni proto náleží v obou případech správně vypočtený příspěvek do garančního fondu podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhl. č. 205/1999 Sb. a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. z dlužného příspěvku vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení. Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 874 Kč, dále náklady právního zastoupení podle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to odměnu za zastupování za tři úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy k úhradě, sepis žaloby), dále 3x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč. Z odměny a paušálních náhrad náleží zástupkyni žalobkyně podle § 137 odst.3 o.s.ř. 21% DPH, tedy 252 Kč Celkem přiznané náklady tak činí 2 326 Kč. Lhůta splatnosti je dána § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.