9 C 160/2022-30 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou podanou dne 5. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 1 456 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 424 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení a z částky 432 Kč od 9. 3. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v souladu s § 15 z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je vlastníkem/ provozovatelem dvou vozidel: 1) přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 10. 8. 2019 do 23. 11. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), čímž žalovaný porušil povinnost danou § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni tím vznikl podle § 4 odst. 1 cit. zákona nárok na příspěvek. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku je dána § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. a pro tento typ vozidla činí 4 Kč. Základ příspěvku za 106 dnů činí 424 Kč. Dále žalobkyně nárokovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 cit. zákona, který podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Žalobkyně zaslala v souladu s § 4 odst. 6, 7 cit. zákona výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů se splatností 16. 4. 2020, na kterou žalovaný nereagoval a nereagoval ani na upomínky a předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně z 25. 1. 2022 Celkem dluh činí 724 Kč. 2) motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru do 50 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 13. 8. 2019 do 28. 11. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), čímž žalovaný porušil povinnost danou § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni tím vznikl podle § 4 odst. 1 cit. zákona nárok na příspěvek. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku je dána § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. a pro tento typ vozidla činí 4 Kč. Základ příspěvku za 108 dnů činí 432 Kč. Dále žalobkyně nárokovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 cit. zákona, který podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Žalobkyně zaslala v souladu s § 4 odst. 6, 7 cit. zákona výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů se splatností 8. 3. 2020, na kterou žalovaný nereagoval a nereagoval ani na upomínky a předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně z 25. 1. 2022 Celkem dluh činí 732 Kč. Zástupce žalobkyně před soudem na podané žalobě setrval s odůvodněním, že žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení prostřednictvím veřejné datové sítě dodáním do datové schránky. K žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez účasti žalovaného. Soud provedl dokazování údaji o vozidlech, výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně z 9. 1. 2020 (vozidlo 1) a 23. 1. 2020 (vozidlo 2) vždy s informací České pošty o doručování zásilky, upomínkami žalobkyně, výzvami k úhradě vymáhací [právnická osoba] a.s. z 29. 11. 2021 a předžalobními výzvami zástupkyně žalobkyně z 25. 1. 2022 vždy s podacím archem. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný byl ve smyslu § 4 odst. 7 cit. zákona v obou případech řádně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši podle vyhl. č. 205/1999 Sb. a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vždy ve výši 300 Kč. Na výzvy žalovaný nereagoval, proto byl ještě vždy upomínán žalobkyní a následně vymáhací [právnická osoba] a.s. Soud neměl důvod pochybovat o tom, že žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobních výzev zástupkyně žalobkyně. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané a nezpochybněné, že žalovaný neměl shora označená vozidla ve shora uvedených obdobích pojištěna, čímž porušil povinnost podle § 1 odst. 2 písm. a) cit. zákona, žalobkyni proto náleží v obou případech správně vypočtený příspěvek do garančního fondu podle § 2 odst. 1 písm. a) t) vyhl. č. 205/1999 Sb. a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. z dlužné částky vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení podle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen AT) a to odměnu za zastupování za tři úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy k úhradě, sepis žaloby), dále 3x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč. Dále je k těmto nákladům nutno přičíst náklady spojené s účastí zástupce žalobkyně u soudního jednání, a to odměnu za právní zastupování za jeden úkon 1 000 Kč (§ 7 AT) a 1x paušální náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst.4 AT). Dále náleží zástupci žalobkyně náhrada za čas promeškaný na cestě k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, tedy celkem za 6 půlhodin 600 Kč (§ 14 odst.3 AT). Přiznána byla v tomto řízení ¼, tedy celkem náhrada ve výši 150 Kč, neboť zástupce žalobkyně se zúčastnil v jeden den čtyř jednání před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou. Mezi účelně vynaložené náklady zástupce žalobkyně náleží i cestovné osobním vozem Škoda Octavia s průměrnou spotřebou motorové nafty 5, 3 l /100 km (dle předloženého technického průkazu vozidla). Při ceně nafty 47,10 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 4,70 Kč (dle vyhl.č. 511/2021 Sb. a vyhl.č. 116/2022 Sb.) činí náhrada ze kilometr 7,20 Kč. Za ujetých 214 km ([obec] [obec] a zpět) tak náhrada cestovného celkem činí 1 540 Kč. Přiznána byla pouze ¼ cestovného ve výši 385 Kč. Z odměny, paušálních náhrad a cestovného ve výši 2 735 Kč přiznal soud zástupci žalobkyně podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH (osvědčení o registraci plátce daně bylo soudu doloženo) ve výši 574 Kč Celkem přiznané náklady řízení činí 3 709 Kč. Lhůta splatnosti je dána § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.