9 C 259/2021-25 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou podanou dne 29. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 21 790 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 735 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení a z částky 15 055 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v souladu s § 15 z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 23. 1. 2020 do 30. 4. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), čímž žalovaný porušil povinnost danou § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni tím vznikl podle § 4 odst. 1 cit. zákona nárok na příspěvek. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku je dána § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. a pro tento typ vozidla činí 65 Kč. Základ příspěvku za 99 dnů činí 6435 Kč. Dále žalobkyně nárokovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 cit. zákona, který podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Žalobkyně zaslala v souladu s § 4 odst. 6, 7 cit. zákona výzvu k úhradě příspěvku se splatností 13. 1. 2021, na kterou žalovaný nereagoval a nereagoval ani na předžalobní výzvu z 16. 6. 2021. Dále shodné vozidlo žalovaného nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení) v období od 1. 5. 2020 do 13. 12. 2020 a žalobkyni tím vznikl podle § 4 odst. 1 cit. zákona znovu nárok na příspěvek ve výši 65 Kč denně. Základ příspěvku za 227 dnů činí 14 755 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s § 4 odst. 6, 7 cit. zákona výzvu k úhradě příspěvku se splatností 16. 3. 2021, na kterou žalovaný nereagoval a nereagoval ani na předžalobní výzvu z 14. 7. 2021. Zástupce žalobkyně se z nařízeného soudního jednání omluvila, souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení vhozením písemnosti do domovní schránky na adrese svého trvalého bydliště. K žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu. Soud provedl dokazování výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně z 29. 10. 2020 s informací o doručení zásilky a z 31. 12. 2020 s informací o doručení zásilky, upomínkami 11. 2. 2021 a z 8. 4. 2021 a předžalobními výzvami advokátky k úhradě z 16. 6. 2021 s podacím archem a z 14. 7. 2021 s podacím archem. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný byl ve smyslu § 4 odst. 7 cit. zákona řádně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 6 435 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a ve výši 14 755 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, to vše vždy do 60 dnů od doručení výzvy. Na výzvy žalovaný nereagoval, proto byl o zaplacení ještě žalobkyní písemně upomínán. Dne 16. 6. 2021 a 14. 7. 2021 byla ještě doporučeně žalovanému odeslána předžalobní výzva. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané a nezpochybněné, že žalovaný neměl předmětné vozidlo v období od 23. 1. 2020 do 30. 4. 2020 a v období od 1. 5. 2020 do 13. 12. 2020 pojištěno, čímž porušil povinnost podle § 1 odst. 2 písm. a) cit. zákona, žalobkyni proto náleží správně vypočtený příspěvek do garančního fondu podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. ve výši 1) 6 435 Kč (65 Kč x 99 dní) a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek 300 Kč a 2) 14 755 Kč (65 Kč x 227 dní) a a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek 300 Kč. Soud neměl důvod pochybovat, že žalovaný ke dni rozhodnutí na dluh ničeho neuhradil a žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení. Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 872 Kč, dále náklady právního zastoupení podle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to odměnu za zastupování za tři úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy k úhradě, sepis žaloby), dále 3x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč. Z odměny a paušálních náhrad náleží zástupkyni žalobkyně podle § 137 odst.3 o.s.ř. 21% DPH, tedy 252 Kč Celkem přiznané náklady tak činí 2 324 Kč. Lhůta splatnosti je dána § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.