9 C 40/2022-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou podanou dne 30. 11. 2021 a doplněnou dne 20. 12. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 12 301 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27. 11. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 6. 2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen původní věřitel) Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které poskytl původní věřitel dne 12. 6. 2017 žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 500 Kč, žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem 2 546 Kč, tedy celkem 12 046 Kč do 1. 8. 2017, což neučinil a dnem 2. 8. 2017 se dostal do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 žalobkyni. Dne 8. 10. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše 21. 301 Kč. Zároveň se zavázal dluh splácet po 21 měsíčních splátkách. Žalovaný nezaplatil splátku č. 10 a 11, dále neplatil, žalobkyně se proto rozhodla využít svého oprávnění dle splátkové dohody a dluh zesplatnila, což oznámila písemně žalované dopisem z 18. 11. 2021 a zároveň toho dne zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě. Dlužná částka měla být uhrazena do 26. 11. 2021, což žalovaný neučinil. Z nařízeného soudního jednání se zástupce žalobkyně omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení do místa svého trvalého bydliště. K žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu. Soud provedl dokazování Smlouvou o úvěru z 12. 6. 2017, potvrzením o verifikační platbě, Smlovou o postoupení pohledávek z 8. 8. 2018 s identifikací pohledávky za žalovaným, oznámením o postoupení pohledávky s poštovním podacím archem z 24. 9. 2018, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, Splátkovou dohodou s uznáním dluhu z 8. 10. 2020, oznámením o zesplatnění dluhu a předžalobní výzvou k úhradě z 18. 11. 2021 s poštovním podacím archem. Z provedených důkazů soud zjistil, že dne 12. 6. 2017 uzavřel žalovaný distančním způsobem přes internetové stránky [webová adresa] s původním věřitelem Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl původní věřitel dne 12. 6. 2017 žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 500 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 12 046 Kč do 1. 8. 2017. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 žalobkyni. Ve Splátkové dohodě z 8. 10. 2020 žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše 21. 301 Kč. Zároveň se zavázal dluh splácet po 21 měsíčních splátkách 1000 Kč vždy k 5 dni v měsíci, počínaje 5. 11. 2020, poslední splátka činila 1 301 Kč a byla splatná 7. 7. 2022. Splátkovou dohodu žalovaný podepsal a uvedl i číslo občanského průkazu. Podle bodu 6 této dohody v případě, že se klient ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má [právnická osoba] právo učinit svým oznámením celý dluh okamžitě splatným, o čemž odešle klientovi písemné oznámení s výzvou k úhradě. Toto bylo učiněno dopisem ze dne 18. 11. 2021 a zároveň mu byla odeslána i předžalobní výzva k úhradě do 26. 11. 2021. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V daném případě bylo prokázáno, že ke dni uznání, tedy ke dni 8. 10. 2020 dluh žalovaného vůči žalobkyni ve výši 21 301 Kč trval. Soud dále neměl pochybnosti o tom, že žalovaný přestal počínaje desátou splátkou dluh splácet, dostal se do prodlení a žalobkyně tedy oprávněně provedla zesplatnění celého dluhu a vyzvala žalovaného k zaplacení zbytku dluhu ve výši 12 301 Kč do 26. 11. 2021. Soud dále nepochyboval o tom, že ke dni rozhodnutí ve věci žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Na základě shora uvedených skutečností soud žalobě jako důvodné vyhověl včetně úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení, tedy od 27. 11. 2021 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náklady právního zastoupení podle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb., a to odměnu za zastupování za tři úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby), dále 3x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč. Z odměny a paušálních náhrad náleží zástupci žalobkyně podle § 137 odst.3 o.s.ř. 21% DPH, tedy 252 Kč Celkem přiznané náklady tak činí 2 252 Kč. Lhůta splatnosti je dána § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.