109 C 15/2022-98 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou dne 13. 9. 2022 a opravenou dne 16. 9. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 117 955 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem vznikl pracovněprávní vztah na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 8. 2018. Žalobce pracoval pro žalovaného jako [anonymizováno]. Pracovní poměr skončil dne 15. 6. 2022 a žalovaný neuhradil žalobci mzdu za měsíce říjen 2021 až březen 2022 (6 měsíců po 12 778 Kč), dále mzdu za tři odpracované dny v červnu 2022 ve výši 1 991 Kč a nebyla mu proplacena nevyčerpaná dovolená za poslední tři roky v trvání 57 dnů ve výši celkem 39 296 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy z 15. 8. 2022. 2. Ve věci byl dne 27. 9. 2022 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. Potvrdil, že žalobce byl u žalovaného v pracovním poměru od 1. 8. 2018 do 15. 6. 2022, kdy účastníci uzavřeli dohodu o rozvázání pracovního poměru. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by žalobci dlužil mzdu za říjen 2021 až březen 2022, řádně mu ji vyplatil v hotovosti, a to dle jeho požadavku, neboť žalobce neměl zřízen účet. Až mzdu za květen a červen 2022 žalovaný zaslal žalobci na účet, který mu žalobce nahlásil, zřejmě se jednalo o účet jeho manželky. Žalovaný kontrolou zjistil, že žalobci skutečně nebyla proplacena mzda za tři odpracované dny v červnu 2022 ve výši 1 991 Kč, když od 6. 6. 2022 do skončení pracovního poměru byl žalobce v pracovní neschopnosti a 46 hodin nevyčerpané dovolené ve výši 5 206 Kč. Žalovaný tedy dne 14. 10. 2022 doplatil žalobci celkem 6 820 Kč. Ve zbytku údajně neproplacené dovolené nárok žalobce neexistuje, neboť předchozí dovolenou vždy řádně čerpal. 3. Ještě před zahájením prvního jednání vzal žalobce žalobu částečně zpět do částky 6 820 Kč s úrokem z prodlení 15% ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení zpět. <b>4. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. soud řízení částečně do částky 6 820 Kč s úrokem z prodlení 15% ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení zastavil.</b> 5. Před soudem žalobce nadále setrval na vyplacení mzdy za říjen 2021 až březen 2022, tedy za šest měsíců po 12 778 Kč, celkem 76 668 Kč a zbylé části neproplacené nevyčerpané dovolené v trvání 57 dnů, když ze zůstatku 58 dnů podle výplatní listiny za duben 2022 vyčerpal pouze jeden den, ve výši 34 467 Kč. Potvrdil, že mzdu dostával od počátku pracovního poměru u žalovaného v hotovosti, žádné převzetí mzdy nikdy nepodepisoval, Takto to mezi nimi fungovalo až do října 2021, ale poté až do března 2022 nedostal na mzdě ničeho. Potvrdil, že nemá zřízen žádný účet a částka 6 820 Kč mu byla zaslána na účet manželky. V době, kdy nepobíral žádnou mzdu, žil z dědictví po svém otci, který zemřel v roce [rok]. S bratrem prodali pozemky z dědictví asi rok poté, žalobce získal 750 000 Kč, které měl uložené doma. Výplatní listiny za duben až červen 2022 obdržel od účetní žalovaného s příjmením„ [obec]“ najednou s jinými dokumenty v souvislosti se skončením pracovního poměru, předtím žádnou výplatní listinu spolu se mzdou nikdy od žalovaného nedostal. 6. Žalovaný navrhl zbylou část žaloby jako nedůvodnou zamítnout. Podniká jako OSVČ v oboru [anonymizováno]. Potvrdil, že žalobce byl jeho zaměstnancem, pracoval jako [anonymizováno]. Žalovaný vždy e-mailem obdržel od účetní výplatní list žalobce a spolu s penězi mu vše předal, žalobce si nikdy výplatní list nevzal s tím, že ho to nezajímá, že ho zajímají jenom peníze. Zezačátku ještě v roce 2018 převzetí mzdy žalobce podepisoval, pak již ne. V případě, že žalovaný nebyl přítomen, nechával peníze žalobci i v kanceláři na stole a žalobce si je prostě vzal. Mzda tedy proti podpisu předávána nebyla. Žalovaný si nepamatoval, kdy a za který měsíc mzdu žalobci předával a kde mu ji předával, tvrdil, že někdy mu ji vezl i domů, ale účetní mu mzdu nepředávala. V té době, kdy byl žalobce u žalovaného zaměstnán, byl jeho jediným zaměstnancem. Žalovaný nemá zaměstnanou žádnou účetní, pracuje pro něj účetní jako OSVČ, která spravuje více firem. Čerpání dovolené řešili s žalobcem ústně nebo telefonicky, možná i přes sms, on vždy sdělil, kdy si vezme dovolenou a žalovaný počet dnů dovolené poté nahlásil účetní. Žalobce měl nárok na 20 dnů dovolené ročně. Žádný přezkoumatelný důkaz k tomu, jakým způsobem a kdy byla čerpána dovolená žalobcem k dispozici žalovaný nemá, žádný odsouhlasený dokument o vyčerpané dovolené od žalobce podepsaný také nemá. Jak je možné, že v každé výplatní pásce předložené ve spise, je uveden jiný počet nevyčerpané dovolené, to nevěděl. 7. Soud provedl dokazování kromě shodných tvrzení účastníků pracovní smlouvou z 1. 8. 2022, jejím dodatkem č. 1 z 1. 1. 2019 a dodatkem č. 2 z 1. 1. 2020, dohodou o rozvázání pracovního poměru z 15. 6. 2022, potvrzením o zaměstnání (zápočtovým listem) ze dne 15. 6. 2022, předžalobní výzvou z 11. 8. 2022, výplatními listinami za duben 2022 květen 2022 a červen 2022 předloženými žalobcem a výplatními listinami za shodné měsíce předloženými žalovaným, mzdovými listy žalobce za roky 2018 až 2022, výpisem z účtu žalovaného z 9. 6. 2022, tabulkou rozpisu čerpání dovolené žalobce, výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], sms komunikací mezi účastníky z června 2022, výpisem z účtu manželky žalobce za 10/ 2021 7/ 2022, CD Policie České republiky s nahrávkou ze zásahu v areálu firmy žalovaného dne 5. 6. 2023. 8. Z pracovní smlouvy, jejích dodatků, dohody o rozvázání pracovního poměru, potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) vzal soud za prokázané a účastníky nezpochybněné, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2018 vznikl mezi žalovaným (zaměstnavatelem) a žalobcem (zaměstnancem) pracovní poměr podle § 33 odst. 1 z. č. 262 /2006 Sb. v platném znění (dále jen Zákoník práce). Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a žalobce vykonával práci [anonymizováno]. Splatnost mzdy byla sjednána na 16 den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána, v hotovosti, k rukám zaměstnance. Délka pracovní doby byla stanovena na 30 hodin týdně. V pracovní smlouvě byla sjednána základní hrubá mzda 12 200 Kč, dodatkem č. 1 došlo ke zvýšení mzdy na 13 350 Kč od 1. 1. 2019 a dodatkem č. 2 došlo k dalšímu zvýšení mzdy na 14 600 Kč měsíčně od 1. 1. 2020. Všechna ostatní ustanovení původní pracovní smlouvy zůstala v platnosti. Dne 15. 6. 2022 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru podle § 49 Zákoníku práce, pracovní poměr byl ukončen k 15. 6. 2022. Ten samý den bylo pro potřeby žalobce vypracováno potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list. 9. Z výplatních listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že v dubnu 2022 nečerpal žádný den dovolené a zbytek jeho nevyčerpané dovolené činil 58 dnů, tedy 348 hodin (při šestihodinové pracovní směně), v květnu 2022 opět nečerpal žádný den dovolené, přesto zbytek nevyčerpané dovolené činil 46,50 dnů, tedy 279 hodin a v červnu 2022 opět nečerpal žádný den dovolené, přesto zbytek nevyčerpané dovolené činil 47 dnů, tedy 282 hodin. Průměr pro náhrady v těchto měsících byl dán částkou 114,90 Kč / hodinu. Za duben a květen 2022 měl žalobce nárok na plnou mzdu dle pracovní smlouvy ve výši 14 600 Kč hrubého a 12 778 Kč čistého. Za červen 2022 odpracoval žalobce 11 dnů, přesto ve výplatní listině je uvedena hrubá mzda 0, čistá mzda 2 152 Kč. 10. Z výplatních listin předložených žalovaným bylo zjištěno, že v dubnu a květnu 2022 nečerpal žalobce žádnou dovolenou, ale zbytek jeho nevyčerpané dovolené činil 9 dnů, tedy 46 hodin. Výše čisté mzdy žalobce je shodná, tedy po oba měsíce 12 778 Kč. Je zde však uvedena jiná výše průměru pro náhrady, a to 113,18 Kč. Za červen 2022 předložil žalovaný dvě výplatní listiny, a to s chybným výpočtem, kde je uveden zůstatek nevyčerpané dovolené 9 dnů, tedy 46 hodin, ale k výplatě žalobci mělo být pouze 2 152 Kč. V proběhu soudního řízení žalovaný chybu uznal, vypracoval novou výplatní listinu a žalobci doplatil ještě 6 820 Kč, která zahrnuje doplatek mzdy za červen 2022 a nevyčerpanou dovolenou ke dni skončení pracovního poměru v trvání 9 dnů (podle žalovaného). V tomto rozsahu bylo řízení částečně zastaveno. 11. Z mzdových listů žalobce za roky 2018 až 2022 soud pouze zjistil, že se jedná o počítačem zpracované dokumenty dodatečně vytištěné, případně i zpracované až v průběhu soudního dne 30. 1. 2023 a je zde vycházeno vždy z hrubé mzdy žalobce podle pracovní smlouvy a jejich dodatků. Je zde zapracován počet dnů dovolené, které žalobce nárok od uzavření pracovního poměru ke dni jeho skončení měl čerpat (rok 2018 - 8 dnů, rok 2019 20 dnů, rok 2020 – 11 dnů, rok 2021 dnů, rok 2022 – 1 den). Stejně tak tabulka čerpání dovolené zaměstnance [celé jméno žalobce] je z 30. 1. 2023, počítačem zpracovaná v ekonomickém systém Ježek software DUEL, nepodepsaná. Údaje o čerpané dovolené v této tabulce odpovídají údajům v mzdových listech. 12. Z sms korespondence mezi účastníky bylo zjištěno, že dne 9. 6. 2022 požadoval žalobce po žalovaném, aby určil ter