11 C 191/2022-71 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou u [název soudu] dne [datum] se žalobce proti žalovanému domáhal určení, že se žalovaný vůči žalobci při výkonu povolání u [anonymizována tři slova] dopouštěl jednání, které mělo za následek zhoršení jeho zdrav. stavu a snížení lidské důstojnosti. Dále se proti žalovanému domáhá uložení povinnosti zaslat mu omluvný dopis a nahradit nemajetkovou újmu na zdraví ve výši 300 000 Kč. Žalobní návrh odůvodnil žalobce tím, že byl [anonymizována dvě slova] k [anonymizována tři slova] [anonymizováno], přičemž špatné ubytovací a hygienické podmínky ve věznicích měly za následek poškození jeho zdraví a vznik trvalých následků. Žalobce byl ve výkonu trestu ze strany [anonymizována tři slova] [anonymizováno] šikanován a jeho stížnostem nebyla věnována pozornost. Ke zneužívání pravomoci a snižování lidské důstojnosti žalobce docházelo pak i přímo ze strany žalovaného. 2 Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že skutková tvrzení žalobce postrádají jakýkoliv reálný základ, přičemž žalobce směřuje obdobné žaloby proti širokému okruhu příslušníků bezpečnostních složek. 3 Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. 11 C 191/2022-52 ze dne 4. 4. 2023, které nabylo právní moci dne [datum] bylo řízení v požadavku na určení, že se žalovaný při výkonu povolání dopouštěl vůči žalobci jednání, které mělo za následek zhoršení jeho [anonymizována dvě slova] a snižování lidské důstojnosti zastaveno. Předmětem řízení tak nadále zůstal požadavek žalobce na omluvu a úhradu odškodnění za způsobenou nemajetkovou újmu na zdraví ve výši 300 000 Kč. 4 Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], k němuž byli účastnici předvoláni, když žalobci bylo předvolání doručeno dne [datum] do vlastních rukou. Žalobce požádal o odročení nařízeného jednání s odůvodněním, že žalobce bude nucen [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova] nucen zajistit si veškeré doklady a absolvovat řadu [anonymizována dvě slova]. Žádost žalobce o odročení jednání shledal soud za nedůvodnou, neboť žalobce jí odůvodnil jen zcela obecně, aniž by uvedl, jaká konkrétní překážka by mu měla objektivně bránit v účasti na ústním jednání v konkrétním termínu. Soud v této souvislosti konstatuje, že výstup žalobce z [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] byl naplánován na [datum], tedy bezmála jeden měsíce před stanoveným termínem jednání. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil a soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 5 Při posuzování věci samé pak okresní soud vyšel ze závazného právního názoru vysloveného v odůvodnění usnesení odvolacího Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 35 Co 21/2023 – 40 ze dne 30. 1. 2023. Zde krajský soud, mimo jiné, zdůraznil, že podle žalobních tvrzení se jednání, které mělo za následek zhoršení [anonymizována dvě slova] žalobce a snížení jeho lidské důstojnosti, měl žalovaný dopouštět při výkonu povolání u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Za této situace se pak dle konstantní judikatury (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 23. 3. 2020 pod sp. zn. 25 Cdo 705/2019, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 97/20) měl žalobce se svým případným nárokem obrátit jedině na stát, nikoliv proti osobě pravomoc orgánů státu vykonávající a v rámci toho případně újmu působící. Lze sice přisvědčit žalobci, že za tzv. exces z plnění pracovních či služebních povinností je přímo odpovědná osoba, jež se ho dopustila. V takovém případě však musí jít o jednání natolik vadné a směřující výlučně k uspokojení zájmů a potřeb škůdce, že je nelze vůbec považovat za jednání v rámci výkonu veřejné moci. Žádné takové jednání žalovaného však žalobce v žalobě (po skutkové stránce) nepopsal a uplatněné nároky s ním nespojil. Naopak sám jednoznačně popisuje, že újmu žalobci žalovaný způsobil při výkonu své funkce. Vyložil konečně krajský soud, že závěr o zjevné absenci pasivní věcné legitimace na straně žalované lze v daném případě učinit bez provádění dokazování. 6 Z uvedených důvodů a s odkazem na výše rekapitulovanou argumentaci krajského soudu okresní soud zamítl veškeré důkazní návrhy coby procesně nadbytečné, když již na základě právního zhodnocení žalobních tvrzení bylo zjevné, že žalobě nemůže být ani částečně vyhověno. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl, neboť žalovaný není ve vztahu k případnému nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy pasivně věcně legitimován. 7 Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. je procesně plně neúspěšný žalobce povolán k náhradě nákladů řízení vzniklých žalovanému. tyto byly vyčísleny celkovou částkou 11 073,50 Kč sestávající z náhrady nákladů právního zastoupení podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 6 200 Kč za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 3 100 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) účast při jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 2 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 600 Kč, cestovní náklady advokáta ve výši 1 751,50 Kč (cesta na trase [obec] – Jablonec n.N. a zpět, tedy celkem 212 km při průměrné spotřebě vozidla 8,9 litru / 100 km a při ceně motorové nafty 34,40 Kč / litr určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb. ve znění účinném ke dni ústního jednání, základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,20 Kč / km) a náhrady času promeškaného cestou dle 14 odst. 1 písm. a), odst. 3) advokátního tarifu ve výši 600 Kč při celkové době jízdy odpovídající šesti započatým půlhodinám. DPH (21%) z odměny advokáta, paušálních náhrad, cestovného a náhrady promeškaného času činí 1 922 Kč 8 Náhradu nákladů řízení je žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalovaného. 9 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.