11 C 25/2023-98 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zvýšení částky, kterou je žalovaný, coby její otec, povinen přispívat na její výživu na 3 500 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 9. 2019. Žalobkyně uvedla, že poslední úprava výživného proběhla v opatrovnickém řízení v roce 2016, kdy bylo výživné stanovena na aktuální výši 1 800 Kč měsíčně pro žalobkyni a na 2 100 Kč pro její sestru [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Tato však v mezidobí ukončila studium a není již odkázána na výživu. Žalobkyně uvedla, že od 2. 9. 2019 nastoupila ke studiu na střední škole, což s sebou neslo zvýšení nákladů na učební pomůcky a dojíždění do školy ve výši 800 Kč měsíčně. Jednorázově vynaložené náklady na učební pomůcky a potřeby činili celkem asi 7 750 Kč. Absolvovala povinné školní kurzy a náklady v 1. ročníku cca 7 000 Kč, ve 2. ročníku cca 1 400 Kč a ve 3. ročníku cca 2 500 Kč. V průběhu pandemie COVID-19 si musela za účelem on-line výuky zakoupit notebook v ceně cca 15 000 Kč. Žádosti o zvýšení výživného a snahu o mimosoudní dohodu otec odmítal. 2 Žalovaný se k žalobě vyjádřil, kdy poukázal na to, že s ním žalobkyně nedostatečně komunikuje a nechce se s ním stýkat. Žalobkyně ho neinformovala, že by potřebovala peníze za konkrétním účelem a nemohl jí tak pomoci. Poukázal dále na to, že má ještě vyživovací povinnost k dalším nezletilým dětem – dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně] a synovi [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], který nadto trpí autismem, což s sebou nese zvýšené náklady. Ke svým poměrům uvedl, že si platí televizi a telefon v měsíční výši 1 500 Kč a splácí úvěr ve výši cca 660 000 Kč po 11 000 Kč měsíčně. 3 Problematika vyživovací povinnosti je upravena v části druhé, hlavě II dílu 2, oddílu 3 pododdílu 4 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z."). 4 Podle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, pokud oprávněný není schopen sám se živit. 5 Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. je při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 6 Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 7 Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 8 Z hlediska skutkového učinil soud po provedeném dokazování tyto závěry: Poslední úprava výše výživného byla provedena rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 16.3. 2017, kterým byla schválena dohoda žalovaného a matky žalobkyně, kterou se zavázal žalovaný přispívat na výživu (tehdy nezletilé) žalobkyně částkou 1 800 Kč měsíčně a matky žalobkyně se zavázala přisívat na výživu sestry žalobkyně [celé jméno žalobkyně] částkou 2 200 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozsudku se pak podává, že soud rozhodoval za situace, kdy dřívějším rozhodnutím soudu byla [jméno] [celé jméno žalobkyně] svěřena do péče otce (žalovaného) a žalobkyně byla svěřena do péče matky. 9 Z výplatních pásek žalovaného za období srpen 2022 - únor 2023 včetně byla zjištěna průměrná měsíční čistá mzda žalovaného za uvedené období 22 231 Kč. 10 Dle rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 8. 9. 2022 byla tímto rozsudkem schválena dohoda rodičů ve věci výchovy a výživy nezl. dětí žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], kdy nezl. [jméno] byla svěřen do péče matky a žalovaný se zavázal přispívat na jeho výživu 3 000 Kč měsíčně, nezl. [jméno] pak byla svěřena do střídavé péče rodičů s tím, že výživné se neurčuje. 11 Dle potvrzení Gymnázia a střední odborné školy pedagogické [obec] musela žalobkyně v průběhu studia uhradit náklady povinných kurzů v úhrnné výši 8 170 Kč. 12 Dle dokladů o úhradě poplatků za přihlášky k vysokoškolskému studiu zaplatila žalobkyně za dvě podané přihlášky poplatek celkem 1 100 Kč. 13 Dle výplatních lístků dosahovala žalobkyně v červenci a srpnu 2021 a shodně v červenci a srpnu 2022 příjmů z brigád v čisté měsíční výši 10 000 Kč. 14 Potvrzení o studiu Technické univerzity v [obec] bylo pak postaveno na jisto, že sestra žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] studovala na [anonymizována tři slova] od 1. 9.2020 do 23. 9. 2021. 15 K otázce zdravotního stavu nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného] a případných zvýšených nákladů z něj plynoucích předložil žalovaný lékařské zprávy, z nichž vyplývá, že tento trpí dětským autismem. Žalovaný však přes adresné poučení soudu při ústním jednání [datum] nijak nedoplnil svá tvrzení to konkrétní výši a skladbě nákladů spojených se zdravotním stavem nezletilého. 16 Soud zamítl jako nadbytečné další důkazní návrhy, když tyto směřovaly dílem k prokázání skutečnosti zjištěných bezpečně jinými důkazy, jako je zejména datum ukončení studia [jméno] [celé jméno žalobkyně] a s tím související odpadnutí vyživovací povinnosti žalovaného vůči ní, a dílem směřovaly k prokázání skutečností pro rozhodnutí věcně nevýznamných, jako je zejména elektronická komunikace stran, která měla osvětlit úroveň jejich vzájemných vztahů, či k prokázání skutečností nesporných jako jsou záznamy o pravidelných úhradách výživného, když mezi stranami nebylo sporu o tom, že běžné výživné bylo řádně hrazeno. 17 Za situace, kdy od poslední úpravy výše výživného došlo k významnému zvýšení potřeb žalobkyně v souvislosti s jejím věkem a postupem jejího vzdělávání, jakož i k citelnému nárůstu celkové cenové hladiny vlivem inflace, je nepochybně na místě přistoupit k valorizaci částky, kterou je žalovaný povinen přispívat na výživu žalobkyně. 18 Zcela irelevantní je poukaz otce na nedostatečnou komunikaci ze strany žalobkyně. Udržování kontaktu mezi rodičem a zletilým dítětem není povinností dítěte ani nárokem rodiče a z hlediska trvání vyživovací povinnosti jde o skutečnost bez jakéhokoliv právního významu. 19 Soud přihlédl při úvaze o stanovení částky, kterou by celková suma vyživovacích povinností v případě žalovaného neměla přesáhnout ke specifické okolnosti, kterou sám uvedl, a sice k tomu, že využívá možnost bezplatného bydlení, kde není povinen hradit ani vedlejší náklady s bydlením obvykle spojené (energie apod.). Nelze přehlédnout, že zejména u osob s podprůměrným příjmem, jako je žalovaný, tvoří náklady spojené s bydlením dominantní nákladovou položku v jejich běžném hospodaření. Pokud žalovaný není nucen tyto náklady vynakládat, projeví se to nezbytně kladně v jeho hospodaření při stanovení výše výživného nemůže soud od této skutečnosti odhlédnout. Za dané situace stanovil soud tuto částkou v souladu s doporučující metodikou Ministerstva spravedlnosti procentní sazbou 55% ze zjištěného čistého průměrného příjmu žalovaného, nikoliv pevnou spodní částkou odvíjející se od tzv. nezabavitelné částky, která se jinak používá při výpočtu srážek z příjmu povinného v exekuci a oddlužení, jak by se nabízelo vzhledem k relativně nízké výši příjmu žalovaného. 20 Dle odkazované doporučující metodiky by mělo být výživné pro tři dosud vyživované děti žalovaného, s přihlédnutím k jejich věku, mělo odpovídat 10% příjmu pro nezl. [jméno], 12% příjmů pro nezl. [jméno] a 16% pro žalobkyni. Při průměrném měsíčním příjmu 22 231 Kč, by tak výživné pro žalobkyni v podstatě odpovídalo žalobou požadované částce 3 500 Kč měsíčně. Po odečtení sumy výživného pro všechny vyživované děti by tak zůstala vyživovací povinností nedotčena částka přesahující kontrolní částku stanovenou v souladu s metodikou procentní sazbou 55% z příjmu žalovaného. K důvodům stanovení kontrolní částky za použití procentní sazby viz výše. 21 Soud dále přihlédl ke zvýšeným potřebám vyživovaného nezl. syna žalovaného [jméno] [příjmení], byť tyto nebyly žalovaným přes výzvu soudu nijak blíže specifikovány, když žalovaný se omezil na tvrzení, že syn vyžaduje častější návštěvy lékaře, přičemž jeho potřeby byly zjišťovány již v řízení opatrovnickém. Vzhledem k tomu, že diagnóza„ dětský autismus“ u nezl. [jméno] byla provedeným dokazováním zjištěna, má soud za přiměřené reagovat na tuto okolnost redukcí výživného pro žalobkyni stanoveného v tomto řízení na částku 3 200 Kč měsíčně oproti požadované částce 3 500 Kč měsíčně, kterou by obecně bylo možno považovat za přiměřenou a zákonným parametrům vyhovující. 22 Pokud jde o žalobní požadavek na zvýšení výživného zpětně za dobu od 1. 9. 2019, je třeba předně konstatovat, že výše citovaný § 922 omezuje možnost