5 C 180/2023-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplati jí částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o dodávce elektřiny dne 12. 8. 2020. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat elektřinu ze zařízení distributora do odběrného zařízení žalovaného na adrese [adresa]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodanou elektřinu za období od 15. 10. 2020 do 30. 7. 2021 fakturou [číslo] na částku 16 189 Kč se splatností do 17. 8. 2021. K úhradě dlužné částky byl žalovaný opakovaně vyzýván. Nic však uhrazeno nebylo. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 8. 2020, na základě níž byla žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], dodávána elektrická energie. Žalovanému byla vystavena faktura [číslo] za období od 15. 10. 2020 do 30. 7. 2021 na částku 16 189 Kč se splatností do 17. 8. 2021. Žalovaný nic uhradil ani přes zaslání výzvy k plnění ze dne 21. 11. 2022. 4. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah z platně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v rozhodném znění). Jelikož si žalovaný řádně nesplnil své povinnosti, k jejichž uspokojení byl vyzván podle výzvy k plnění v podobě faktury, vznikl mu dluh ve výši 16 189 Kč. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Důvodnou byla shledána i ta její část stran úroku z prodlení, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Přiznaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž den, od něhož je úrok z prodlení přiznán, je den po splatnosti faktury. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 6. Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“). 7. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2., § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). 8. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůtu k plnění ponechal soud v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší.