9 C 14/2023-60 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 25. 7. 2022 se žalobce proti žalovanému domáhal určení, že se žalovaný vůči žalobci při výkonu povolání u [anonymizována dvě slova] [země] dopouštěl jednání, které mělo za následek zhoršení jeho [anonymizována dvě slova] a snížení lidské důstojnosti. Dále se proti žalovanému domáhal uložení povinnosti zaslat mu omluvný dopis a nahradit nemajetkovou újmu na zdraví ve výši 300 000 Kč. Žalobní návrh odůvodnil žalobce tím, že byl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], přičemž špatné ubytovací a hygienické podmínky ve věznicích měly za následek poškození jeho zdraví a vznik trvalých následků. Žalobce byl ve výkonu trestu ze strany [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] [anonymizováno] a jeho stížnostem nebyla věnována pozornost. Ke zneužívání pravomoci a snižování lidské důstojnosti žalobce docházelo pak i přímo ze strany žalovaného. Žalobce se zároveň domáhal nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalovanému uloženo zdržet se všech projevů snižování lidské důstojnosti žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody při výkonu funkce ve [anonymizována dvě slova] [země] a složení peněžité částky 300 000 Kč do soudní úschovy. Žalobce požadoval osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. 2 Návrh doložil potvrzením o výkonu trestu odnětí svobody, dvěma posudky o invaliditě z 13. 10. 2016 a z 18. 4. 2018 a dopisem Ministra spravedlnosti České republiky ze dne 21. 1. 2022. 3 Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2022 č.j. Ncp 872/2022-20 bylo rozhodnuto ohledně věcné příslušnosti tak, že věcně příslušnými k projednání a rozhodnutí věci jsou okresní soudy. Věc byla postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 12. 2022. 4 Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 19. 1. 2023 č.j. 9 C 14/2023-27 byl návrh na nařízení předběžného opatření částečně odmítnut a částečně zamítnut, žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl mu ustanoven zástupce z řad advokátů. Usnesení nebylo napadeno odvolání, nabylo tak právní moci dne 18. 2. 2023. Již v té době okresní soud vyslovil názor, že žalovaný jako fyzická osoba není osobou pasivně legitimovanou ve vztahu k nárokům žalobce rezultujícím z jím tvrzeného špatného zacházení a špatných životních podmínek ve výkonu trestu odnětí svobody, neboť i v poměrech založených zákonem č. 89/2012 Sb. zákoníkem, musí být nárok na náhradu tvrzené nemajetkové újmy, která měla být způsobena výkonem veřejné moci, uplatněn proti státu. 5 Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. 9 C 14/2023-38 ze dne 2. 5. 2023 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 8. 8. 2023 č.j. 29 Co 110/2023-47, které nabylo právní moci dne 21. 8. 2023, bylo řízení v požadavku na určení, že se žalovaný při výkonu povolání dopouštěl vůči žalobci jednání, které mělo za následek zhoršení jeho [anonymizována dvě slova] a snižování lidské důstojnosti zastaveno podle § 9 odst. 1 z.č. 549/1991 Sb. z důvodu nezaplacení soudního poplatku. 6 Předmětem řízení tak nadále zůstal požadavek žalobce na omluvu a úhradu odškodnění za způsobenou nemajetkovou újmu na zdraví ve výši 300 000 Kč. 7 Ve věci bylo nařízeno jednání na 16. 10. 2023, k němuž byli účastnici řádně předvoláni, když žalobci bylo předvolání doručeno dne 11. 9. 2023 do vlastních rukou na adresu bydliště, kterou sám uvedl poté, co byl dne [datum] [anonymizováno 6 slov]. 8 Žalovaný ve svém písemném vyjádření, které bylo soudu doručené dne 22. 9. 2023 (žalobci bylo doručeno do zřízené datové schránky dne 5. 10. 2023) s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s tím, že skutková tvrzení žalobce postrádají jakýkoliv reálný základ. Žalovaný nikdy při výkonu služby nezneužíval svého postavení [anonymizována tři slova] [země], ze strany odsouzených proti němu nikdy nebyla podána žádná stížnost ani žaloba. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Osobu žalobce osobně vůbec nezná, nevybavuje si, že by s ním někdy přišel do styku. Zcela odmítl, že by se vůči němu dopouštěl jakéhokoli protiprávního jednání, ohrožoval jeho zdraví, či snižoval lidskou důstojnost, což žalobce ani ničím nedoložil. Žalobcova tvrzení považuje žalovaný za lživá a smyšlená, když naprosto stejné žaloby se shodným petitem podal žalobce proti dalším desítkám [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] [země]. Ze strany žalobce se jedná evidentně o zneužití práva. Navíc žalovaný jako fyzická osoba není ve věci pasivně legitimován. 9 Žalobce se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný setrval na zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 10 Při posuzování věci samé pak soud vyšel ze závazného právního názoru vysloveného v odůvodnění usnesení odvolacího Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 35 Co 21/2023 – 40 ze dne 30. 1. 2023 (v naprosto totožné věci pouze s jinou osobou žalovaného vedené Okresním soudem v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 11 C 191/2022). Zde krajský soud, mimo jiné, zdůraznil, že podle žalobních tvrzení se jednání, které mělo za následek zhoršení [anonymizována dvě slova] žalobce a snížení jeho lidské důstojnosti, měl žalovaný dopouštět při výkonu povolání u [anonymizována dvě slova] [země]. Za této situace se pak dle konstantní judikatury (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 23. 3. 2020 pod sp. zn. 25 Cdo 705/2019, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 97/20) měl žalobce se svým případným nárokem obrátit jedině na stát, nikoliv proti osobě pravomoc orgánů státu vykonávající a v rámci toho případně újmu působící. Lze sice přisvědčit žalobci, že za tzv. exces z plnění pracovních či služebních povinností je přímo odpovědná osoba, jež se ho dopustila. V takovém případě však musí jít o jednání natolik vadné a směřující výlučně k uspokojení zájmů a potřeb škůdce, že je nelze vůbec považovat za jednání v rámci výkonu veřejné moci. Žádné takové jednání žalovaného však žalobce v žalobě (po skutkové stránce) nepopsal a uplatněné nároky s ním nespojil. Naopak sám jednoznačně popisuje, že újmu žalobci žalovaný způsobil při výkonu své funkce. Závěr o zjevné absenci pasivní věcné legitimace na straně žalované lze v daném případě učinit bez provádění dokazování. 11 Na základě shora uvedeného soud žalobu zcela zamítl, neboť žalovaný není ve vztahu k případnému nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy pasivně věcně legitimován. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalovaný, přiznal mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči neúspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení. Žalovaný nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., náleží mu tedy podle § 2 odst. 3 vyhl.č. 254/2015 Sb. náhrada ve výši 300 Kč za každý úkon. Žalovaný učinil dva úkony (písemné vyjádření k žalobě a účast u soudního jednání), náleží mu tedy náhrada ve výši 600 Kč. Žádné jiné náklady žalovaným vyčísleny nebyly. 12 Lhůta ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.