11 C 164/2024-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou ze dne 15. 3. 2023 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 8. 2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, dne 8. 12. 2022 smlouvu p úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč. Žalovaný následně využil možnosti navýšení úvěru a načerpal úvěr do celkové výše 8 000 Kč a zavázal se jej vrátit do 20. 7. 2023 a zaplatit smluvní úrok 2 172 Kč, což však neučinil. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil na svůj dluh přes výzvu ničeho.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Zástupce žalobkyně se z nařízených ústních jednání písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou, k prvnímu jednání ve věci se však bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.Na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl soud z hlediska skutkového k následujícím závěrům:Ze smlouvy o úvěru se podává, že tato byla uzavřena mezi , právnická osoba, a žalovaným dne 17. 5. 2023, kdy jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru 2 000 Kč se splatností 30 dnů s úrokem 490 Kč. Uzavření smlouvy je prokázáno verifikační platbou provedenou z účtu vedeného na jméno žalovaného dne 14. 3. 2022Nelze mít za prokázané uzavření smlouvy úvěru či jakékoliv jiné smlouvy mezi žalovaným a původním věřitelem , právnická osoba, , když akceptace smlouvy datované 14. 5. 2023 má být prokázána verifikační platbou provedenou z účtu vedeného na jméno žalovaného dne 14. 3. 2023, tedy mimo jakoukoliv časovou souvislost s tvrzenou dobou uzavření smlouvy.Z bankovních výpisů lze nicméně vzít za prokázané, že byla žalovanému ze strany , právnická osoba, vyplacena celkové částka 8 000 Kč dílčími platbami ve výši 2 000 Kč dne 17. 5. 2023, ve výši 2 000 Kč dne 17. 5. 2023, ve výši 800 Kč dne 18. 5. 2023, , ve výši 500 Kč dne 19. 5. 2023, ve výši 1 000 Kč dne 19. 5. 2023, ve výši 1 000 Kč dne 21. 5. 2023 a ve výši 700 Kč dne 22. 5. 2023. Postoupení pohledávky bylo původním věřitelem oznámeno žalované dopisem odeslaným 15. 12. 2023, což žalobkyně prokazuje předložením výzvy a podacím lístkem. Postoupení pohledávky bylo dále prokázáno předložením smlouvy o postoupení pohledávek.Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové ani jiné smlouvy avšak současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný nevrátil, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení.Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Tím, že žalovanému byla vyplacena částka 8 000 Kč, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, na jejímž základě měla být tato částka vyplacena dle tvrzení žalobkyně, lze konstatovat, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu a toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat.Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).Žalovaný byl vyzván k plnění přípisem odeslaným 15. 12. 2023. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalovanému třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě 20. 12. 2023. Následujícího dne mohl žalovaný plnit a počínaje 22. 12. 2023 je v prodlení.Z uvedených důvodů soud shledal soud podanou žalobu za důvodnou co do částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši 15% ročně od 22. 12. 2023 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Míra procesního úspěchu u žalobkyně činí 79%, u žalovaného pak 21%.Celková výše nákladů řízení byla stanovena částkou 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 900 Kč stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při náhrady 300 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč, a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč.Vzhledem k výše vyčíslené míře procesního úspěchu stran bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 58 % celkových nákladů řízení, tedy částku 1 306 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně.Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.