10 C 296/2025-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne 24.7.2025 se žalobkyně proti žalované domáhá zaplacení částky 14.300 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem , právnická osoba, dne 13.12.2007 k uzavření smlouvy o zápůjčce č. 319445084, na jejímž základě jí byla poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 20. 000 Kč, jejíž převzetí potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a příslušenství v měsíčních splátkách tak, že poslední splátka měla být zaplacena 18.12.2008. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas. Žalovaná tak byla povinna zaplatit vedle jistiny a sjednaných úroků i zákonné úroky z prodlení. Pohledávka firmy , právnická osoba, byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024 postoupena na žalobkyni. O tom byla žalovaná informována dopisem. Za období od postoupení pohledávky do podání žaloby nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje jistinu 11.379,72 Kč, dlužný poplatek 2.920,28 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 19.407,91 Kč, zákonné úroky z prodlení od 22.7.2024 do zaplacení.2 Žalobkyně se prostřednictvím zástupce z účasti na jednání omluvila.3 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, předvolání a žaloba jí byly doručeny fikcí.4 Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků.5 Smlouva o půjčce byla uzavřena dne 30.6.2008, tedy v době účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., půjčka byla upravena ustanovením § 657.6 Žalobkyně netvrdí a neprokazuje, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované před poskytnutím půjčky. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v tu dobu ještě nebyl platný ani účinný. Již v době uzavření smlouvy o půjčce dle z.č. 40/1964 Sb. však platila úprava spotřebitelských smluv, kde spotřebitel jako slabší strana závazku měl právo na větší ochranu. Úprava byla přijata do občanského zákoníku tak, že občanský zákoník přebral příslušné předpisy Evropského společenství a upravil ochranu spotřebitele (§ 51a o.z. č. 40/1964 Sb.).7 Soud má za to, že již v roce 2007 byla žalovaná v postavení dlužníka a spotřebitele, žalobkyně (jeho předchůdce) měla silnější postavení v tomto vztahu a žalovaná tak měla právo na větší ochranu, která byla následně upravena zákonem č. 145/2010 Sb. a následně z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Již tehdy měla být zkoumána úvěruschopnost žalované, což však nebyla, toto žalobce ani netvrdí a tedy ani neprokazuje. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je neplatná a žalované dle této smlouvy nevznikly žádné závazky.8 Soud má však za to, že úvěrový rámec a zejména finanční prostředky byly žalované poskytnuty a ta je v plné výši nevrátila. Na její straně tak došlo k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 o.z. Soud uložil žalované vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 14.300 Kč odpovídající výši jistiny. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v kapitalizované výši 19 407,91 Kč a úroky z prodlení od 22.7.2024 do 8.12.2025 byla zamítnuta. Úrok z prodlení dle § 1970 o.z. je žalovaná povinna platit od data vydání rozhodnutí, neboť až od tohoto data jí je známo, že získala bezdůvodné obohacení a jeho výši.9 Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když jejich úspěch a neúspěch je přibližně stejný.