10 C 333/2025-17 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou se žalobce proti žalované domáhá zaplacení částky 16.000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela dne 5.3.2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí byla poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 16.000. Smlouva byla sjednána distančně, elektronicky prostřednictvím klientské zóny, uzavření smlouvy je patrné z autorizačních doložek a z předsmluvních informací, byla poskytnuta žalovanou i verifikační platba. Úroky úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách ve výši 1.600 Kč, žalovaná však nesplácela jak měla, dostala se do prodlení se splátkou splatnou 15.4.2025, byla í dne 20.4.2025 zaslána první upomínka. Žalovaná nehradila, byla jí zaslána druhá upomínka dne 5.5.2025. Žalovaná neuhradila ničeho, žalobce tak využil svého práva na zesplatnění dluhu dle článku V. odst. 5.5 smlouvy a vyzval žalovaného k úhradě zbývající jistiny. Žalovaná neuhradila ničeho, dluží tak na jistině 16.000 Kč, náklady na upomínání 1.000 Kč za dvě upomínky a zákonný úrok z prodlení. Žalobce řádně posuzoval úvěruschopnost žalované, jak je patrné z přílohy smlouvy o úvěru. Navrhuje, aby soud žalobě vyhověl a požaduje náhradu nákladů řízení. K žalobě doložil žalobce smlouvu o úvěru ze dne 5.3.2025, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o zaplacení verifikační platby, upomínky, obchodní podmínky, předžalobní upomínku.2 Žalobce se z jednání omluvil s tím, že trvá na žalobě.3 Žalovaná se nedostavila, žaloba a předvolání jí byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel.4 Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5 Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.6 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru od 1.1.2024 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.7 Z přílohy smlouvy o úvěru plyne, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované, takto byl z bankovního účtu zjištěn příjem žalované 40.000 Kč, vážený průměr nákladů na bydlení 12.000 Kč, náklady na domácnost 5.000 Kč, finanční závazky 8.000 Kč, finanční zůstatek přesahující 13.000 Kč. U finanční situace spotřebitele byl zjištěn příjem 18.494 Kč, náklady na bydlení 11.100 Kč, náklady na domácnost 3.011 Kč, finanční závazky 860 Kč měsíčně. Byly zkoumány i bankovní a nebankovní databáze.8 Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kde dle tvrzení žalobce byla koumána i úvěruschopnost žalované, přičemž vycházel z tvrzení žalované a z výpisů z jejího účtu. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. má poskytovatel zápůjčky provést vlastní šetření či ověření tvrzení budoucího dlužníka jen tehdy, je-li to nezbytné. Žalobce provedl šetření v registrech bankovních i nebankovních společností, v insolvenčním rejstříku, v databázi SOLUS, porovnal příjmy žalované s životním minimem a normativními náklady na bydlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ničeho nenamítala. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná byla úvěruschopná.9 Žalovaná je tedy povinna vrátit žalobci nejen zapůjčenou částku 16.000 Kč, ale i zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) a náklady na vymáhání (dvě upomínky po 500 Kč dle smlouvy a podmínek) tak, jak jsou uvedeny ve výroku rozhodnutí.10 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení, což je soudní poplatek 800 Kč a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., neboť se jedná o žalobu podávanou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tedy za 3 úkony po 400 Kč a 3x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH, celkem 2.615 Kč.