12 C 141/2025-36 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou soudu doručenou dne , datum, se žalobce domáhá vyloučení uvedených movitých věcí, a to , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , model , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z výkonu rozhodnutí (dále jen „movité věci“) . Tvrdí, že dne , datum, byl vydán exekuční příkaz č. j. , spisová značka, , kterým soudní exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, rozhodla o provedení exekuce prodejem movitých věcí, na základě které byl proveden soupis movitých věcí, do soupisu byly pojaty věci povinného. Dne , datum, žalobce požádal o vyškrtnutí všech movitých věcí ze soupisu, exekutorka však usnesením ze dne , datum, žádost zamítla, proto byla podána tato žaloba. Z žaloby vyplývá, že žalobce jako vlastník movitých věcí, které byly postiženy výkonem rozhodnutí, v němž je žalobce v pozici povinného a žalovaná v pozici oprávněné, tvrdí, že movité věci zastavil ve prospěch zástavního věřitele , jméno FO, , narozeného od , datum, , proto movité věci nejsou postižitelné a nemůže být připuštěna jejich existence a prodej, neboť na nich vázne zástavní právo zástavního věřitele.2 Žalovaná žádá zamítnutí žaloby mimo jiné z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce.3 Podle § 267 o. s. ř. ve znění účinném k datu zahájení řízení (, datum, ) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.4 Soud z exekučního příkazu zjistil, že žalobce má v exekučním řízení postavení povinného, což vylučuje jeho aktivní legitimaci v tomto řízení (o vylučovací žalobě). Jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 5. 10. 2021 sp. zn. 20 Cdo 2698/2021: „Okruh účastníku řízení o vylučovací žalobě je dán zákonem s tím, že povinný jeho účastníkem není. Ze znění ustanovení § 267 o. s. ř., jasně plyne, že účastníkem řízení je ten, kdo uplatňuje právo k majetku, který má být vyloučen z výkonu rozhodnutí (exekuce), a oprávněný (k tomu srov. ustanovení § 267 o. s. ř., případně JUDr. Vladimír Kůrka, JUDr. Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, 2004, str. 831-832, a rozsáhlou judikaturu dovolacího soudu k aktivní a pasivní legitimaci v řízení o excindační žalobě – např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2019, sp. zn. 20 Cdo 2352/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2011, sp. zn. 20 Cdo 516/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 3463/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. 20 Cdo 322/2020). Nejvyšší soud v rámci své rozhodovací činnosti opakovaně uvedl, že aktivní věcná legitimace k podání tzv. vylučovací (excindační) žaloby podle § 267 o. s. ř. svědčí třetí osobě – tedy osobě rozdílné od oprávněného a povinného – jejíž věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí (exekucí), ačkoliv k ní má takové právo (hmotněprávní vztah), které výkon rozhodnutí (exekuci) nepřipouští (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 20 Cdo 759/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 20 Cdo 1411/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 3451/2012). Smyslem tzv. excindační žaloby podle ustanovení § 267 o. s. ř. je totiž poskytnout osobě odlišné od oprávněného a povinného procesní nástroj k prosazení jejích práv k majetku, který má být nepřípustně exekuován. Tato třetí osoba totiž není účastníkem exekuce, a proto nemá k dispozici univerzální nástroj, kterak se bránit provedení exekuce, jímž je návrh na zastavení exekuce.5 Soudu proto nezbylo než žalobu zamítnout, aniž by prováděl další dokazování, neboť ostatní tvrzení byly v případě negativního závěru o aktivní legitimaci žalobce ve věci nerozhodné.6 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva.7 Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů. Náklady řízení tedy sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení podle ust. § 7 bod 5., ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 2 300 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu (1 úkon),- vyjádření k žalobě ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (1 úkon),- účast na jednání před soudem dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu8 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 450 Kč, paušální náhradu hotových výdajů ve výši 1 350 Kč.9 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady advokáta (cesta na trase , adresa, a zpět osobním vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , tedy celkem , hodnota, km při kombinované spotřebě vozidla 9,8 litru/100 km a při ceně nafty 35,80 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,80 Kč/km, tj. 2 327,10 Kč, náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč za celkem , hodnota, započatých půlhodin po 150 Kč cestou k jednání z , adresa, nad Nisou a zpět. Celkem tedy soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11 777,10 Kč.10 Náhradu nákladů řízení je žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalované.11 Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.12 Rozsudek byl odůvodněn v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.