10 C 15/2026-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou domáhá, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí 20.520 Kč s odůvodněním, že dne 30.3.2017 uzavřela společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1201027024. Před uzavřením smlouvy předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované na základě informací poskytnutých žalovanou, takto byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace byly ověřovány doklady a byly zaznamenány do karty zákazníka. Předchůdce žalobkyně informace posoudil ve skóringovém modelu, který vyhodnotil data předložená žalovanou. Dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet, žalobkyně neměla důvod o tomto závěru pochybovat. Na základě smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci úrok z poskytnutých peněz ve výši 1.820 Kč, odměnu za administrativní činnost 2.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 5.200 Kč a úrok ve výši 23,72 % ročně. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 58 splátkách po 390 Kč počínaje 6.4.2017, poslední splátka měla být uhrazena 10.5.2018. Žalovaná však částky nehradila řádně a včas. Celkem uhradila na dluh částku 2.100 Kč, které byly započítány na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.562,04 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 537,96 Kč. Dlužná částka včetně nákladů a poplatků byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Celkový dluh ke dni postoupení sestával z dlužné jistiny ve výši 13.000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 257,96 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.662,04 Kč. K tomu žalovaná dluží kapitalizovaný úrok a kapitalizovaný úrok z prodlení, vše ke dni 15.1.2026 a od 16.1.2026 úroky a úroky z prodlení. K žalobě žalobkyně k důkazu doložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru, kartu zákazníka, bilanci spotřebitelského úvěru, přílohu č.1 Smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzvu.2 Z karty zákazníka soud zjistil, že předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, takto zjistil, že bydlí v nájemním bytě, žije s partnerem, má jedno dítě, je nezaměstnaná, vedena na úřadu práce, pobírá státní podporu 16.429 Kč a má další příjem domácnosti 17.820 Kč, výdaje pak jsou 12.600 Kč, má tak použitelný příjem 21.949 Kč. Bylo nahlíženo do různých databází.3 Žalobkyně se k jednání s omluvou nedostavila, uvedla, že trvá na žalobě, požaduje náhradu nákladů řízení.4 Žalovaná se nedostavila, žaloba a předvolání jí byly doručeny do vlastních rukou.5 Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6 Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.7 Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9 Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky (právním předchůdcem žalobkyně) došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kde dle tvrzení žalobkyně byla koumána i úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z tvrzení žalované. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. má poskytovatel zápůjčky provést vlastní šetření či ověření tvrzení budoucího dlužníka jen tehdy, je-li to nezbytné. Žalobce provedl šetření v registrech bankovních i nebankovních společností a dalších databázích a posoudil příjmy žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ničeho nenamítala. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná byla úvěruschopná.10 Žalovaná je tedy povinna vrátit žalobci nejen zbývající jistinu zapůjčené částky, ale i poplatky, úrok z půjčky a úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) tak, jak jsou uvedeny ve výroku rozhodnutí.11 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení, což je soudní poplatek 821 Kč a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., neboť se jedná o žalobu podávanou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tedy za 3 úkony po 400 Kč a 3x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH, celkem 2394 Kč.