22 C 5/2026-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 138 911,87 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila žalobkyně tím, že dne , datum, byla prostřednictvím aplikace On-line servis PDS požádána obchodníkem s plynem, společností , právnická osoba, ., o ukončení distribuce plynu do Odběrného místa č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , , adresa, z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení , datum, . Smlouva o zajištění služeb distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla v souladu s ustanovením § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, dne , datum, . Počínaje následujícím dnem, tj. od , datum, , byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu podle § 74 odst. 1 a odst. 4 energetického zákona. Neoprávněným odběrem a spotřebou plynu vznikla na straně žalobkyně škoda, jejíž výše vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalých účinků ukončení dodávky plynu, tj. ke dni , datum, , a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav plynoměru 55 783 m³ byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru postupem dle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Koncový stav plynoměru 60 145 m³ byl zjištěn k demontáži dne , datum, . Takto zjištěnému množství neoprávněně odebraného plynu (4 362 m³) za období od , datum, do , datum, bylo za pomoci spalného tepla objemového přepočteno na spotřebu 45 683,29 kWh a ve faktuře č. , hodnota, ze dne , datum, vyčísleno cenou ve výši 185 804,87 Kč se splatností , datum, . Ve vyúčtování byl žalovanému současně naúčtován jednorázový poplatek za zjištění neoprávněného odběru/distribuce plynu ve výši 600 Kč bez DPH, tj. 726 Kč včetně DPH. Výše představuje průměrný náklad spojený s výjezdem na odběrné místo. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni vyúčtovaný fakturou č. , hodnota, uznal co do důvodu a výše dne , datum, a dne , datum, uhradil 46 893,00 Kč. Ačkoliv byl žalovaný o zaplacení dlužné částky upomínán, ničeho neuhradil.2. Žalovaný zůstal ve věci nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav věci:3. Společnost , právnická osoba, . požádala žalobkyni coby provozovatelku distribuční soustavy o přerušení distribuce plynu, který je dodáván žalovanému do shora uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o sdružených službách distribuce plynu účinné od , datum, , a to z důvodu neplacení, s požadovaným datem přerušení , datum, . Vzhledem k tomu, že přerušení distribuce plynu nebylo možné provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal účinek přerušení dodávky plynu, jak dále vyplývá z Žádosti o přerušení distribuce plynu, ke dni , datum, . Dle protokolu Odpojení dodávky pro neplacení č. , hodnota, byl stávající plynoměr výrobní č. , hodnota, demontován z odběrného místa dne , datum, se stavem měřidla dle doložené fotografie 60 145 m3. Žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad č. , hodnota, za neoprávněnou distribuci plynu za období od , datum, do , datum, , se splatností dne , datum, , znějící na částku 185 804,87 Kč.4. Žalovaný pohledávku na základě faktury č. , hodnota, VS , var. symbol, se splatností dne , datum, znějící na částku 185 804,87 Kč z titulu konečného vyúčtování distribuce a pohledávku na základě faktury č. , hodnota, VS , var. symbol, se splatností , datum, ve výši 1 771,51 Kč z titulu úroku z prodlení uznal co do důvodu a výše dne , datum, .5. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou žalovanému na evidovanou adresu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu.6. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán výše, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Pokud jde o zbývající žalobkyní navržené listinné důkazy audionahrávky, soud provedení těchto důkazů pro nadbytečnost zamítl, neboť zjištěný skutkový stav ve vztahu považoval za dostatečný podklad pro právní posouzení věci.7. Žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 185 804,87 Kč z titulu náhrady škody za neoprávněný odběru plynu podle § 74 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který byl vyčíslen fakturou č. , hodnota, , jednostranným uznáním dluhu dle § 2053 o. z. Uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z. má ten právní následek, že platí vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání vůči žalobkyni v uznané výši a z uznaného důvodu trvá, proto žalobkyně nemusí svá tvrzení o vzniku, existenci ani trvání dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, jelikož důkazní břemeno přechází ze žalobkyně na žalovaného. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil více než tvrdí žalobkyně, tj. dne , datum, částku 46 893 Kč, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Existence uznaného dluhu nebyla v řízení nijak vyvrácena, a proto soud žalobě vyhověl.8. Protože žalovaný svoji povinnost nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 969,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 557 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 138 911,87 Kč sestávající z částky 6 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 440 Kč ve výši 5 972,40 Kč.10. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud za situace, kdy žalovaný netvrdil ani neprokázal žádné skutečnosti zřetele hodné, neshledal žádné důvody pro její prodloužení či uložení splátek.