209 C 145/2020-50 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba]. Na základě smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne [datum] žalovaný uzavřel s žalobkyní [příjmení] [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši [částka]. Protože splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. [anonymizováno] schválen a dne [datum] vyplacen na běžný účet. Podle podmínek smlouvy byl žalovaný zavázaný hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši [částka] skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % p.a., a to vždy k 14. dni měsíce počínaje dnem [datum]. Následně žalovaný s žalobkyní uzavíral dodatky k rámcové smlouvě, na základě kterých byly měněny termíny splácení a také výše měsíční splátky. Žalovaný splatil řádně splátky splatné od [datum] do [datum]. Na splátku dne [datum] již uhradil pouze [částka], kterou žalobkyně započetla na úhrady podle smluvních ujednání. Další splátky již žalovaný neuhradil. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, k ukončení smlouvy došlo [datum]. Nesplacená jistina ke dni zesplatnění činila [částka], nesplacený smluvní úrok z úvěru činil [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku. Žalobkyně po žalovaném požaduje též úrok z prodlení a náklady na vymáhání dluhu dle smluvních ujednání. 2. Žalobkyně založila do spisu k důkazu rámcovou smlouvu, dodatek [číslo] ke smlouvě, obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru, mimořádný výpis z účtu žalovaného, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkový kalendář, přehled plateb úvěru, změnové dodatky, zesplatňující dopis, předžalobní výzvu včetně podacího archu, doklad odeslané pošty. 3. Na základě žalobních tvrzení a listin založených do spisu vydal soud ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, byl tento zrušen. Účastníci byli následně zákonným způsobem vyzváni, aby sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání pouze na základě důkazů založených do spisu. Za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud bez jednání rozhodl, dokazování provedl listinami, které k důkazu do spisu založila žalobkyně. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platně smlouvu o úvěru, smlouvou dojednali výši úvěru, výši úroku, ale i další poplatky včetně poplatků sankčních pro případ nedodržení smluvních ujednání. Na základě smlouvy žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka], úvěr řádně nesplácel, dostal se do prodlení se splácením, žalobkyně úvěr zesplatnila, o zesplatnění řádně žalovaného informovala a vyzvala ho ke splacení. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil více, než žalobkyně sama potvrdila. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2013 Sb. občanského zákoníku (dále je „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smluvního vztahu, žalobkyně poskytla žalovanému částku, kterou se žalovaný zavázal jí ve stanovených lhůtách spolu s úrokem splácet. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, žalovaný nikoliv, když se dostal se splácením do prodlení. Výši dlužné částky žalobkyně v řízení nejen řádně specifikovala, ale i podložila listinami, ostatně žalovaný dluh co do výše (ale ani důvodu) v řízení nijak nesporoval. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, kromě jistiny žalobkyni přiznal i sjednané úroky a úroky z prodlení, neboť žalovaný se s placením peněžitého plnění beze sporu do prodlení dostal a žalobkyně úrok z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 8. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu. Soudní poplatek ve věci činil [částka]. Paušální náhrada je [částka] za přípravu a podání žaloby. Celkové přiznané náklady tedy činí [částka].