17 C 22/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že v této výši žalovaný jako podnikající fyzická osoba nezaplatil zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz čj.: 17 C 22/2020-11 ze dne 21. 9. 2020, který byl pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného v celém rozsahu zrušen. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Z přehledu vyměřovacího základnu za jednotlivá čtvrtletí roku 2018 a první čtvrtletí roku 2019 bylo ve spojení s výpisem z živnostenského rejstříku žalovaného prokázáno, že žalovaný jako podnikatel v oboru stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních měl v roce 2018 a v prvním čtvrtletí 2019 jednoho zaměstnance, který měl vyměřovací základ pro pojistné na sociálním zabezpečení v prvním čtvrtletí 2018 ve výši [částka], ve druhém čtvrtletí 2018 ve výši [částka], ve třetím čtvrtletí roku 2018 ve výši [částka], ve čtvrtém čtvrtletí 2018 ve výši [částka] a v prvním čtvrtletí roku 2019 ve výši [částka] (prokázáno z přehledu žalobkyně). Z výzvy žalobkyně žalovanému ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužného zákonného pojištění zaměstnavatele ve výši [částka] za období prvního čtvrtletí roku 2018 až prvního čtvrtletí roku 2019. 5. Podle § 365 odst. 1,2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona [číslo] Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb., vyhlášky č. 487/2001 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., a zákonem č. 182/2014 Sb. Náklady správní režie pojišťoven v zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání činí 4 % z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli v daném kalendářním roce. 6. Podle § 205d odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších přepisů, který upravuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni (dále jen "zákonné pojištění") u [obec] pojišťovny, akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice (dále jen "pojišťovny"). Dle § 205d odst. 7 tohoto zákona bližší podmínky a sazby pojistného stanoví vyhláškou Ministerstvo financí. 7. Podle § 12 odst. 1,2, 3,4, 5 vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinna bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje. Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října. Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, zaplatí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu dle odstavce 2 stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí Pojistné platí: a) zaměstnavatel příslušný k [právnická osoba], na účet [číslo] Komerční banka, [okres], [konstantní symbol], b) zaměstnavatel příslušný ke [právnická osoba], na účet [číslo] [právnická osoba], [obec a číslo]. U veškerých úhrad pojistného je nutné uvádět jako variabilní symbol identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje. 8. Podle § 12 odst. 7,8 vyhlášky zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat. Jinak se má za to, že pojistné uhrazeno nebylo. Nesplnil-li zaměstnavatel povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 nebo sdělil-li pojišťovně nesprávné či neúplné údaje, je pojišťovna oprávněna požadovat od něho úhradu zvýšených nákladů vzniklých pojišťovně porušením uvedených povinností. Dle § 12 odst. 9 vyhlášky nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. 9. Podle přílohy [číslo] vyhlášky činí sazba pojistného podle převažující činnosti zaměstnavatele u pohostinství a ubytování 4,2 promile z vyměřovacího základu, u ostatních činností explicitně nevyjmenovaných 5,6 promile. 10. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako zaměstnavatel jednoho zaměstnance měl v rozhodném období roku 2018 a prvního čtvrtletí roku 2019 podle § 365 zákoníku práce ve spojení s § 205d starého zákoníku práce povinnost platit zákonné pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to ze zákona žalobkyni ve výši, na účet a se splatností upravenou shora citovanou prováděcí vyhláškou. Jestliže svou povinnost nesplnil, když opak nebyl z jeho strany v probíhajícím řízení ani tvrzen, vznikl žalobkyni nárok na zvýšené pojistné o 10 %, jak stanoveno § 12 odst. 9 vyhlášky. S ohledem na prokázaného jednoho zaměstnance a jeho vyměřovací základ pro pojistné na sociálním zabezpečení, jako i na výpisem z živnostenského rejstříku prokázané podnikání žalovaného v oboru pohostinství (ostatní odvětví, jež má zapsána mají vyšší sazbu pojistného než 4,2 promile), dále s ohledem na nesplněnou povinnost přihlásit se k zákonnému pojištění a toto platit, soud shledal nárok žalobkyně na nárokované pojistné včetně jeho zvýšení o 10 % po právu a podle § 365 odst. 1,2 zákoníku práce ve spojení s § 205d) starého zákoníku práce a § 12 vyhlášky uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pojistné na zákonném pojištění zaměstnavatele ve výši [částka], jež bylo splatné nejpozději do [datum]. 11. Podle § 513 občanského zákoníku ve spojení s § 4 zákoníku práce a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., bylo žalobkyni přiznáno příslušenství pohledávky v podobě paušální náhrady nákladů spojených s jejím uplatněním ve výši [částka]. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].