208 C 145/2020-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jako poskytovatel služeb elektronických komunikací umožnila žalovanému využívat služby, které přesně nespecifikovala, žalovaný tyto služby využíval a právnímu předchůdci žalobkyně [právnická osoba] řádně neplatil. Dluží tak celkem [částka]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání které bylo ve věci nařízeno se bez omluvy nedostavil. Zástupce žalobkyně ani žalobkyně se k jednání rovněž nedostavili, soudu zaslali omluvu s tím, že v případě, že by soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, žádá žalobkyně, aby byl vyzván k doplnění tvrzení a důkazních návrhů a aby mu k tomuto jednání byla poskytnuta přiměřená lhůta. 3. Podle předložené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] užíval žalovaný telefonní [číslo] na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, v jejichž rámci strany sjednaly možnost poskytování služeb třetích stran (služeb obsahu) a povinnost žalovaného za tyto služby zaplatit po vyúčtování žalobkyni oprávněné k výběru jako poukazník. Tomu odpovídají i další smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a každým poskytovatelem těchto služeb, jejichž obsah je soudu z úřední činnosti již znám. 4. Žalobkyně předložila soudu 3 faktury, ze kterých vyplývá pouze fakturační skupina a celková částka, není doloženo kolik z celkové fakturované částky je úhrada za telefonní poplatky a kolik za služby, které spadají k rozhodnutí do pravomoci soudu. Z předložené faktury [číslo] vyplývá, že za období od 20. 6. do [datum] bylo žalovanému vyúčtováno celkem [částka]. Splatnost faktury nastala dne [datum]. 5. Z předložené faktury [číslo] nazvané jako vyúčtování smluvní pokuty vyplývá, že touto fakturou byla žalovanému účtována částka [částka]. Splatnost faktury nastala dne [datum]. 6. Z předložené faktury [číslo] vyplývá, že za období od 20. 7. do [datum] byla žalovanému účtována částka [částka]. Splatnost faktury nastala dne [datum]. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by volání zaplatil nebo že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu. 7. Podle § 129 odst. l zák. č. 127/2005 Sb. Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kteréhokoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona je komunikační činností mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací. Službou elektronických komunikací se podle § 2 písm. n) uvedeného zákona rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V případě služeb, které pouze svůj obsah nabízejí prostřednictvím elektronických komunikací na speciálně zpoplatněných číslech, tedy rozhoduje soud. 8. Žalobkyně řádně netvrdí, jak došlo k předmětné žalované částce a tato skutečnost nevyplývá ani z předložených listinných důkazů – smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, Všeobecných podmínek T-Mobile, ceníku služeb, ani výzev k zaplacení a předžalobní upomínky. Na tyto důkazy žalobkyně ve svém podání odkazuje. Z tohoto důvodu bylo soudem vydáno usnesení ze dne 25. 9. 2020 č. j. 208 C 145/2020-30, kterým byla žalobkyně k doplnění svých tvrzení ohledně toho, z čeho se žalovaná částka skládá a ohledně vzniku jednotlivých nároků. Na tuto výzvu žalobkyně nijak nereagovala. Soud proto nařídil ve věci jednání, k tomuto jednání se žalobkyně omluvila bez dalšího, tedy aby doplnila svá tvrzení podle výzvy. Zbavila se tak zároveň možnosti být poučena podle § 118a o.s.ř. 9. Vzhledem k tomu, že z předložených listinných důkazů nelze zjistit za jaké služby a v jakém rozsahu žalobkyně svoji částku požaduje a žalobkyně přes výzvu soudu žádným způsobem svá žalobní tvrzení nedoplnila, soud žalobu zamítl. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že se jedná o služby třetích stran či služby obsahu zase bez toho, aniž by tvrdila a prokazovala na jaká čísla bylo voláno a jaké služby třetích stran žalovaný využíval. Soud s ohledem na vše uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně svůj nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím neprokázala. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy ve věci úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, vznikla žalobkyni poplatková povinnost ve výši základního soudního poplatku [částka]. Byla proto usnesením ze dne 30. 9. 2020 č. j. 208 C 145/2020-32 vyzvána k doplacení částky [částka], ani na tuto výzvu nijak nereagovala a částka zaplacena nebyla. Proto soud podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích uložil žalobkyni nedoplatek soudního poplatku uhradit.