208 C 166/2021-24 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se u zdejšího soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalované pronajal dne [datum] [číslo] o velikosti 3+1 v domě [adresa], [ulice] ulice, [obec]. Žalovaná byt užívala do prosince 2020, za období červenec 2019 až prosinec 2020 nezaplatila žalobci nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nezaplatila ani vyúčtování služeb za rok 2020. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobce věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle předložené smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] pronajal žalobce žalované shora uvedený byt na dobu určitou. Předpis nájemného a služeb činil podle evidenčního listu a přehledu předpisů a plateb [částka] měsíčně, z toho nájemné částku [částka] měsíčně a zálohy na služby poskytované s užíváním bytu částku [částka] měsíčně. Podle smlouvy bylo nájemné a zálohy na služby splatné vždy do posledního dne příslušného měsíce. 4. Podle předloženého vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu v roce 2020, které žalovaná převzala, činil nedoplatek [částka], splatnost nastala dne [datum]. Vyúčtování nebylo reklamováno. 5. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na shora uvedený dluh cokoli zaplatila. Žalovaná byla v prodlení s placením nájemného a záloh na služby již v předchozí době, z tohoto důvodu skončil nájemní stav výpovědí ze strany žalobce, rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 6. 2020 č. j. 25 C 16/2020-29 bylo žalované uloženo byt vyklidit. Toto však neučinila. 6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobce a žalovaná sjednali nájemní smlouvu ke shora uvedenému bytu od [datum] na dobu určitou, nájemní poměr skončil výpovědí ze strany žalobce. Žalovaná však pokračovala v užívání bytu, v období červenec 2019 až prosinec 2020 žalobci za užívání bytu a služeb nic nezaplatila, ačkoli předpis nájemného a služeb činil od [částka] měsíčně (z toho nájemné [částka] měsíčně a služby [částka] měsíčně) vše splatné vždy do posledního dne příslušného měsíce. Žalovaná nezaplatila ani nedoplatek vyúčtování služeb poskytovaných v roce 2020 v celkové hodnotě [částka] splatný do [datum]. Vzhledem k tomu, že nájem žalobkyně skončil, užíváním bytu a neplacením poplatků za toto užívání vzniká na její straně bezdůvodné obohacení. 7. Je tedy zřejmé, že žalovaná v předmětném období červenec 2019 až prosinec 2020 užívala předmětný byt bez právního důvodu, neboť její nájemní poměr skončil, ale svou základní povinnost platit nájemné a zálohy na služby neplnila. 8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Protože bylo prokázáno, že žalovaná i po skončení nájemní smlouvy nadále užívala byt ve vlastnictví žalobce a neplatila za služby a nájemné, vzniklo jí bezdůvodné obohacení ve výši určené předpisem pro platbu nájemného. Žaloba tak byla podána po právu soud ji v plném rozsahu vyhověl. Zároveň žalobci pro případ prodlení náleží běžný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].