209 C 129/2021-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, když zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že na základě smlouvy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 28% ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a celkového poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Ke dni [datum] provedl původní věřitel vyčíslení a dlužná jistina činila částku [částka], dlužný poplatek činil [částka]. Na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství [částka]. Žalobkyně požaduje úhradu celkem [částka] sestávající se z dlužné jistiny [částka] a dlužné částky poplatku [částka], dále kapitalizované úroky [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úroky ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z téže částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovanou o úhradu dluhu vyzvala, před podáním žaloby jí zaslala předžalobní výzvu, žalovaná však nereagovala. 2. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně do spisu založila smlouvu o zápůjčce, smluvní podmínky, smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvu včetně dokladu o odeslání a tabulku umoření. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K jednání se žalobkyně omluvila. Nedostavila se ani žalovaná, k žalobě se nevyjádřila, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně soud nemohl přistoupit k poučení žalobkyně, nemohl žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení ohledně žalobou uplatněné částky, kdy z žaloby není zřejmé, z jakých dílčích nároků se tato skládá, jak byly jednotlivé platby žalované započítány. Žalobkyně také konkrétně neuvedla ani nedoložila, zda a jak se původní věřitel zabýval úvěruschopností žalované. Z listin, které žalobkyně do spisu založila, soud vzal za prokázané, že mezi ní a společností [právnická osoba] byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek. Žalované byl zaslán dopis toto oznamující. Byla jí také zaslána předžalobní výzva k úhradě částky celkem [částka]. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti vzal soud za prokázané, že původní účastníci smlouvy se dohodly na výši zápůjčky [částka] a na poplatku za zápůjčku ve výši [částka] skládajícího se z úroku [částka], částky za zpracování a doručení [částka] a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka]. Byly dohodnuty týdenní splátky po [částka]. Celková dlužná částka byla vyčíslena na [částka] Smluvní podmínky nafocené pod datem [datum] a podpisy účastníků smlouvy, nejsou nikým podepsány. Podle tabulky umoření a vysvětlivek k ní byla dne [datum] vyplacena částka [částka], následně zachyceny tři splátky v celkové výši [částka]. Jak uvedeno výše, soud vzhledem k nedostatečným tvrzením v žalobě v kontextu s listinami, které žalobkyně do spisu k důkazu jako jediné založila, chtěl žalobkyni vyzvat k doplnění, upřesnění, vysvětlení, případně k doložení dalších důkazů (a to včetně důkazů ke zkoumání úvěruschopnosti). Žalobkyně se však, tím, že se nedostavila k prvnímu jednání, možnost být poučena sama vzala vědoma si důsledků, jaké toto její jednání může mít. 4. V daném případě po zhodnocení všech ze založených listin zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s péčí řádného hospodáře zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalované. Možná to udělala, možná si skutečně od žalované vyžádala konkrétní listiny (pracovní smlouvu, výpisy z účtů, výplatní pásky a jiné), možná se jí vyptala na její konkrétní osobní a majetkové poměry. Nic takového však žalobkyně netvrdila ani žádnými důkazy neprokázala. A soudu nezbylo, než nadále považovat smlouvu o úvěru absolutně neplatnou. Soud však na základě provedených důkazů a z nich učiněných zjištění dospěl k závěru, že, pokud žalovaná částku [částka] od právní předchůdkyně žalobkyně převzala a vrátila pouze částku [částka], zbývající částkou ve výši [částka] se na úkor právní předchůdkyně, a poté, co na žalobkyni přešlo platně právo pohledávky za žalovanou Smlouvou o postoupení pohledávek, na úkor žalobkyně, ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), bezdůvodně obohatila. 5. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl v rozsahu [částka] a zákonného úroku z prodlení z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., když s platbou této částky se žalovaná beze sporu do prodlení dostala a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. Ve zbytku však soud žalobu ve světle shora uvedeného odůvodnění zamítl, jak ve výroku II. uvedeno. Soud na tomto místě ještě uvádí, že i kdyby žalobkyně řádně dotvrdila a doložila zkoumání úvěruschopnosti žalované, je otázkou, zda by smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou obstála ve všech svých ujednáních (z hlediska výše všech sjednaných poplatků, úroků). Těmito otázkami se však soud s ohledem na důvod zamítnutí celé žaloby dále nezabýval. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a ve sporu úspěšnější žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 % (to je ve výši procentního rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem). Žalobkyni vznikly náklady ve výši soudního poplatku (po doplacení viz výrok IV.) ve výši [částka], a náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po [částka], tři paušální náhrady po [částka] plus 21 % DPH. Celkové náklady tedy činí [částka], z nich 24 % částku [částka] O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Protože žalobkyně neuhradila spolu s podáním žalobu soudní poplatek v plné výši, soud jí uložil povinnost na soudní poplatek doplatit částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.