209 C 199/2020-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [částka]. Celá částka měla být uhrazena [datum], žalovaná z celkové částky [částka] nesplatila ničeho. Žalobkyně, na kterou přešlo právo pohledávky za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], žalované přechod práva na pohledávku oznámila, a k úhradě dluhu ji vyzvala. Žalovaná dluh nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně v žalobě ještě uvedla, že, pro případ, pokud by soud neměl za prokázané uzavření smlouvy o zápůjčce, navrhuje dotazem ověřit u bankovních ústavů, že tvrzená částka [částka] byla skutečně žalované vyplacena. Doplnila, že žalovaná poskytnutou částku skutečně nevrátila a minimálně v této výši se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Se splacením dlužné částky se dostala do prodlení. 2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu oznámení o postoupení pohledávky, výzvu k úhradě před podáním žaloby včetně dokladu o jejím odeslání, potvrzení o provedené platbě – převodu částku [částka], rámcovou smlouvu o úplatném postoupení pohledávek, listinu nazvanou jako smlouva o zápůjčce [číslo], standardní informace o zápůjčce„ TETIČKA“. 3. Ještě před jednáním nařízeným ve věci soud učinil dotaz na [právnická osoba] ve smyslu žalobkyní navrženého důkazu. 4. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a listinné důkazy. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila se, k věci se písemně nevyjádřila, nenavrhla ani do spisu nezaložila žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně a odpovědí banky (viz shora). 5. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na účet žalované částku [částka]. Ostatní žalobní tvrzení se však žalobkyni v řízení prokázat nepodařila. Listina nazvaná jako smlouva o zápůjčce není žalovanou podepsána. Ani z jiných důkazů (žalovaná, jak uvedeno výše, se k jednání nedostavila, tvrzení žalobkyně v žalobě nepotvrdila) nelze dovodit, že tvrzená smlouva byla skutečně platně uzavřena. Na straně druhé nebylo v řízení prokázáno ani to, že by žalovaná uvedenou částku, případně její část žalobkyni (její právní předchůdkyni) vrátila. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. V daném případě soud dospěl k závěru, že na straně žalované k bezdůvodnému obohacení došlo, když právní předchůdkyně žalobkyně na její účet poukázala částku [částka], žalovaná tuto částku nevrátila. Soud proto žalobě co do částky [částka] vyhověl a přiznal žalobkyni i úrok z prodlení z této částky podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. Ve zbytku ale soud žalobu zamítl. 9. Soud na tomto místě ještě uvádí, že je otázkou, i pokud by uzavření smlouvy mezi jejími účastníky bylo prokázáno, nakolik by všechna tvrzená smluvní ujednání soud shledal platnými a v souladu s právními předpisy. Dokazování v tomto směru však soud ze shora popsaných důvodů neprováděl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na výsledek sporu podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), tak, že úspěšnější žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v poměrné části, a to ve výši 50 % z [částka] (sestávajících ze soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů na právní zastoupení za tři úkony právní služby po [částka], tří paušálních náhrad po [částka] plus 21 % DPH) tj. ve výši [částka] O splatnosti nákladů řízení k rukám právního zástupně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. Protože spolu s podáním žaloby žalobkyně neuhradila soudní poplatek v plné výši, soud jí uložil povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.