210 C 1/2021-31 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne [datum] byl žalovaný na lince [číslo] městské dopravy, provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno], přistižen bez platné jízdenky, tudíž se nemohl prokázat platným jízdním dokladem. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, kterým bylo žalobkyni zcela vyhověno, protože se nepodařil žalovanému doručit do vlastních rukou, byl zrušen. Usnesením byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Z hlášenky kontrolora vzal soud za prokázaný skutkový děj, podle něhož byl žalovaný v uvedený den na lince pražské hromadné dopravy přistižen kontrolorem bez platné jízdenky, nebyl schopen prokázat se platným jízdním dokladem, jízdné ani přirážku k jízdnému přes upomínku žalobkyni neuhradil. 5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb. (silniční zákon) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4,5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (obdobně podle 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku [částka]. 6. Účtovaná částka při přistižení žalovaného za jízdu bez platné jízdenky ve výši [částka] jízdné a [částka] přirážka je tak v souladu s právními předpisy a soud proto žalobě podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), v plném rozsahu vyhověl. 7. Protože žalovaný neuhradil žalovanou částku řádně a včas, je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a proto byly žalobkyni přiznány i úroky z prodlení podle § 1970 O. Z. Výše úroků je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu - 3 úkony po [částka], 3x režijní paušál po [částka]. K úkonům a režijním paušálům soud připočetl 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně řádně prokázal, že je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).