225 C 176/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum] a stejného dne byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný úvěr nesplatil. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nesplaceného úvěru a zákonného úroku z prodlení z žalované částky ode dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani k výzvě žalobkyně. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], žalobkyně se omluvila, nežádala o odročení jednání, žalovaný se bez omluvy nedostavil. 4. Soud provedl k důkazu potvrzení o platbě, dopis od banky, dokument nazvaný prohlášení pro nového klienta, podací lístek, smlouvu o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobkyní včetně nečitelných příloh, oznámení o postoupení pohledávky od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a předžalobní upomínku. 5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Společnost [příjmení] [příjmení] p.l.c. dne [datum] převedla na účet žalovaného částku [částka]. 6. Soudu však nebylo tvrzeno ani prokázáno, jakým způsobem se stala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] věřitelem žalované pohledávky. Oznámení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobkyní jsou nedostačující jako důkazy prokazující žalobkyni jako věřitele žalované pohledávky. Byť se jeví, že pohledávka byla postupně převedena několikrát (původním věřitelem byla [právnická osoba] [příjmení] p.l.c.) a žalobkyně byla konečným postupníkem, taková skutečnost by musela být žalobkyní v první řadě tvrzena a následně i prokázána, k čemuž v řízení nedošlo. 7. Soud tak měl v úmyslu na jednání žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), aby tvrdila a prokázala, že žalobkyně je věřitelem žalované pohledávky. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 8. Dle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Dle § 1882 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Soud tak vzhledem k výše uvedenému shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji. Veden zásadou hospodárnosti řízení soud po právní stránce žalovanou pohledávku pro nadbytečnost neposuzoval. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když nebylo zjištěno, že by náklady úspěšnému žalovanému vznikly.