225 C 98/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný jakožto provozovatel v období od [datum] do [datum] provozoval vozidlo [registrační značka] zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku avšak bez úspěchu. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení příspěvku ve výši [částka] a mimosoudních nákladů ve výši [částka] v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se nejdříve vyjádřil tak, že výše uvedené vozidlo nikdy nevlastnil, v průběhu jednání si však vzpomněl, že jel společně s bratrem zrealizovat výměnu auta na základě nabídky přes inzerát. Bratr mu přislíbil, že vlastnické právo k automobilu převede na sebe, což však zřejmě neudělal. 3. Po provedeném dokazování (kupní smlouva ze dne [datum], výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu, upomínky o úhradu nedoplatku, výpis z registru silničních vozidel a předžalobní upomínka) dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný v období od [datum] do [datum] vlastnil vozidlo [registrační značka], Peugeot 307, toto vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši [částka] výzvami ze dne [datum], [datum] a [datum], přičemž žalovaný dluh neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného rovněž upomenula o zaplacení dluhu dopisem ze dne [datum] odeslaného téhož dne. 4. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla. 5. Podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7). 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] od [datum] do [datum] provozoval předmětné vozidlo zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí [částka]. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že příspěvek byl splatný do 30 dnů od doručení výzvy k zaplacení, žalobkyni vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Soud tedy přiznal žalobkyní požadované úroky z prodlení za období od [datum] do zaplacení z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 60 ujetých km ([obec] – [obec] a zpět) v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 10. V této souvislosti soud také v písemném vyhotovení rozsudku, který dosud nebyl zasílán účastníkům, provedl opravu zjevné nesprávnosti výroku II. Soud při vyhlášení rozsudku totiž uvedl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tento číselný údaj o výši nákladů řízení byl vyhlášen v důsledku chyby v počtech, kdy výpočet cestovného jako nákladu řízení byl vypočten dle neaktualizovaných hodnot (za pohonné hmoty a amortizaci vozidla) platných do [datum]. Jedná se tak o zjevnou nesprávnost, kterou soud uvedením správného výpočtu ([částka]) napravil (R 37/1969). Veden zásadou hospodárnosti řízení nevydal soud samostatné opravné usnesení soud a chybu napravil tím, že uvedl správný údaj o výši nákladů řízení v písemném vyhotovení rozsudku (§ 164 o. s. ř.).