123 C 5/2018 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se u zdejšího soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že je vlastníkem bytových jednotek [číslo] v budově [adresa], bytový dům v ulici [ulice a číslo] na [anonymizováno], část [část obce], a protože žalovaní zaplatili náklady související s instalacemi plynu v některých bytových jednotkách členů Společenství vlastníků jednotek (dále jen„ SVJ“) z dlouhodobé zálohy vytvářené za účelem financování oprav, modernizací a rekonstrukcí společných částí z celkového příspěvku na správu domu a pozemku, způsobili společně a nerozdílně škodu. Žalobce tuto skutečnost zjistil po obdržení ročního vyúčtování služeb za období 1 – 12 z roku 2016 v dubnu 2017 ve výkazu domu, ve kterém je i evidence„ čerpání a tvorba dlouhodobé zálohy na opravy“. Protože po vystavení dokladu FAP 01 – [číslo] ze dne [datum] za výměnu plynových přípojek 37 bytů čerpali částku 139 054,55 Kč z dlouhodobé zálohy vytvářené za účelem financování oprav, modernizací a rekonstrukcí společných částí z celkového příspěvku na správu domu a pozemku, a protože se žalobce komunikací s [celé jméno žalovaného] nedomohl svého nároku, je nucen obrátit se se svým požadavkem na soud. 2. Zdejší soud vyzval účastníky svým usnesením čj. 123 C 5/2018-29 ke sdělení svých stanovisek k závěru, že okresní soud není soudem věcně příslušným. Právní zástupkyně žalobce uvedla, že o spor, který by vznikl z jednání shromáždění společenství vlastníků, se v této věci nejedná, proto má za to, že věcná příslušnost okresního soudu daná je. Právní zástupce žalovaných sdělil, že se ztotožňuje se závěrem zdejšího soudu ohledně jeho věcné nepříslušnosti. V dané věci vydal Vrchní soud v Praze usnesení čj. Ncp [číslo] ze dne [datum] a rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. 3. Soud ve věci vydal platební rozkaz čj. 133 C 5/2018-60 ze dne 21. 6. 2018, do kterého podali žalovaní odpor, ve kterém namítali, že žalobce postrádá aktivní legitimaci k podání předmětné žaloby, neboť i kdyby ke vzniku jím tvrzené škody došlo, tato by vznikla SVJanikoli jemu. I přesto, že žalobce nepopisuje vznik svého nároku po skutkové stránce, z opatrnosti žalovaní konstatovali, že při výměně plynových přípojek použili prostředky SVJ dle § 6 písm. c) nařízení vlády č. 366/2013 Sb. s tím, že tyto byly použity na rekonstrukci a modernizaci společných částí domu. [příjmení] plynu až k uzávěru po byt totiž splňují daný požadavek. Protože na členské schůzi dne [datum] bylo v bodě 4.B odhlasováno, že„ výměnu potrubí od plynoměru k plynovému spotřebiči provede vítězná firma dle nabídnuté ceny v rozsahu plynoměr až plynový ventil v bytě na náklady SVJ z fondu oprav. Hadici od ventilu k plynovému spotřebiči si hradí každý vlastník sám“. Vzhledem k tomu, že v průběhu rekonstrukce bylo zjištěno, že v bytech vlastníků jednotek jsou používány plynové hadice vedoucí od prvního ventilu pro byt ke spotřebiči, které jsou na konci své životnosti, schválila členská schůze vlastníků nad rámec uvedeného dne [datum] v bodě 8. zápisu i výměnu hadic vedoucích od prvního ventilu pro byt k plynovým spotřebičům. Žalobce byl proti, jeden člen se zdržel hlasování a 33 členů hlasovalo pro tuto variantu. Z důvodu podání námitek žalobcem si žalovaní vyžádali od zhotovitele modernizace plynového potrubí rozpočet ceny„ k prvnímu ventilu pro byt“ a„ na část od prvního ventilu pro byt ke spotřebiči“. Z tohoto rozpočtu činila cena, která byla uhrazena za nespornou část (v majetku SVJ) částku 101 780,75 Kč a zbylá pro 37 jednotek činila částku 37 273,80 Kč a ta byla stanovena za výměnu předmětných hadic vedoucích od prvního ventilu pro byt k plynovému spotřebiči. Žalovaní dále uvedli, že na členské schůzi vlastníků dne [datum] bylo odhlasováno usnesení, na jehož základě byla z opatrnosti částka rovnající se nákladům na výměnu potrubí v části od prvního ventilu pro byt k plynovému spotřebiči vyúčtována vlastníkům bytových jednotek v rámci ročního vyúčtování záloh do fondu oprav. Takto byla tato částka fakticky uhrazena jednotlivými vlastníky bytových jednotek. Proto je podaná žaloba z podstatné části stran částky 101 780,75 Kč nedůvodná, neboť s prostředky SVJ bylo naloženo v souladu se závěry členské schůze, které nebyly napadeny, a stran částky 37 283,80 Kč je nedůvodná proto, že i stran této částky bylo rozhodnuto se souhlasem SVJ, když tato částka byla následně SVJ uhrazena jeho jednotlivými členy. 4. Žalobce i přes podané vyjádření žalovaných setrval na své žalobě, dle jeho názoru je aktivně legitimován každý člen SVJ, kterému vznikla újma. Žalobce má proto za to, že v rozsahu, ve kterém se náhrady újmy SVJ nedomáhá, může se člen tohoto SVJ domáhat náhrady újmy v plném rozsahu. Protože žalobce má za to, že usnesení přijaté na členské schůzi dne [datum] je neplatné, rozhodl se podat další žalobu k Městskému soudu v Praze. Tato je vedena pod sp. zn. 77 Cm 55/2018, a protože předpokládá, že žalobě bude vyhověno, a bude muset být svoláno nové shromáždění, které bude rozhodovat znovu, což ovlivní i předmětné řízení, požádal zdejší soud o přerušení řízení. Současně požádal o změnu žalobního petitu v tom smyslu, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit předmětnou částku nikoli jemu, ale SVJ. 5. Zdejší soud svým usnesením čj. 123 C 5/2018-124 ze dne 13. 12. 2018 řízení přerušil do pravomocného skončení řízení o neplatnosti usnesení shromáždění SVJ ze dne [datum], které je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 55/2018. 6. Z usnesení Městského soudu v Praze čj. 77 Cm 55/2018-79 ze dne 22. 9. 2020 vyplývá, že usnesení shromáždění SVJ přijatého v bodě 4. – kompenzace za neprovedené plynové přípojky ze dne [datum] je zdánlivé. Tento závěr soud vyslovil po vyhodnocení věci podle § 245 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), kdy na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Soud vyslovil názor, že i kdyby došlo k odčerpání částky 37 274 Kč z fondu oprav na opravu, která nespadá do společné části domu, nejedná se o tak velkou částku, aby z tohoto důvodu soud vyslovil neplatnost rozhodnutí shromáždění. Soud by na tento případ aplikoval § 260 odst. 1 o. z. V daném případě to však nebylo třeba, neboť jak bylo ze zápisu rozhodnutí shromáždění zjištěno pod bodem 4 projednávaného rozhodnutí, shromáždění bylo právě rozhodnuto o tom, že částka 1 007,40 Kč u každého z 37 bytů bude vrácena vlastníky těchto bytů do fondu oprav. Nutno však dodat, že soud se již nezabýval dalším dokazováním jako usnášeníschopností shromáždění, plnými mocemi a zjišťováním výsledku hlasování, neboť by to vyvolalo nutnost dalšího dokazování, event. výslechů svědků, což v případě, kdy soud vyslovil zdánlivost přijatého usnesení, by jen časově a ekonomicky zatěžovalo řízení. 7. O odvolání podaném SVJ do tohoto rozhodnutí rozhodoval Vrchní soud v Praze usnesením čj. 6 Cmo 27/2021-102 ze dne 2. 2. 2022. Tímto usnesením bylo změněno usnesení Městského soudu v Praze specifikované pod bodem 6. tak, že se návrh (podaný [celé jméno žalobce]) na zahájení řízení zamítá z důvodu, že na předmětné usnesení shromáždění SVJ nelze nahlížet jako na nicotné, když bylo přijato v rámci působnosti shromáždění SVJ. 8. Zdejší soud usnesením čj. 123 C 5/2018-190 ze dne 8. 4. 2022 rozhodl o pokračování řízení. Žalobce uvedl, že na své žalobě trvá a oznámil, že podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Z tohoto důvodu uvedl, že věří, že zdejší soud vyčká na vydání rozhodnutí o dovolání. Soud zamítl návrh žalobce na přerušení řízení svým usnesením čj. 123 C 5/2018-218 ze dne 12. 9. 2022 a nařídil ve věci jednání na [datum], ze kterého se žalobce omluvil. V průběhu jednání založil právní zástupce žalovaných usnesení NS ČR čj. 26 Cdo 2219/2022-134 ze dne 11. 10. 2022 s tím, že dovolání žalobce do napadených rozhodnutí bylo odmítnuto. S přihlédnutím ke znění stanov byl odvolacím soudem správně přijat závěr, že do působnosti shromáždění náleželo i rozhodování o částečném vrácení platby dříve vynaložené z fondu, a že nedošlo k porušení práv garantovaných článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 9. Z provedených důkazů soud zjistil: žalobce [celé jméno žalobce] v době podání žaloby byl vlastníkem bytové jednotky 29 v budově [číslo] v budově [adresa] v obci [obec], katastrální území Kročehlavy. Dále byl i vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v Kladně, katastrální území Kročehlavy. Tč. zůstal vlastníkem bytové jednotky [číslo] O výměně centrálního plynového rozvodu a připojení jednotlivých bytových jednotek bylo rozhodnuto již na shromáždění SVJ dne [datum], a to konkrétně v bodě 4.B. [ulice] byly provedeny [právnická osoba] [příjmení] – Voda, plyn, topení. Dne [datum] se sešlo shromáždění, na kterém bylo odsouhlaseno, že výměna bude hrazena z fondu oprav