§ 260 občanský zákoník – Nevyslovení neplatnosti rozhodnutí spolku
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Soud nevysloví neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, pokud porušení zákona nebo stanov nemělo závažné právní následky a je v zájmu spolku neplatnost nevyslovit, nebo pokud by tím bylo podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. (§ 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 260 odkazuje 83 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.
(2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může rozhodnout, že i přes porušení zákona nebo stanov zůstane rozhodnutí spolku platné, pokud toto porušení nebylo závažné a spolek by utrpěl, kdyby bylo rozhodnutí zrušeno.
- Pokud by zrušení rozhodnutí spolku poškodilo někoho jiného (třetí osobu), kdo jednal v dobré víře a získal nějaké právo, soud neplatnost rozhodnutí nevysloví.
Příklad
Spolek na schůzi odhlasuje prodej starého majetku. Při hlasování dojde k drobné procedurální chybě, která ale neměla vliv na výsledek. Pokud by soud zrušil prodej kvůli této chybě, spolek by přišel o peníze z prodeje a kupující, který majetek již zaplatil, by byl poškozen. Soud proto neplatnost rozhodnutí nevysloví.
Na co si dát pozor
- Soud neplatnost nevysloví, pokud porušení zákona nebo stanov nemělo závažné právní následky.
- Soud neplatnost nevysloví, pokud by to podstatně zasáhlo do práva třetí osoby, která jednala v dobré víře.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 260
Jak soudy aplikují § 260
Poskytnutí informace o hospodaření společnosti jsou jednatelé oprávněni odmítnout jen v případě, že jde o utajované informace nebo informaci veřejně dostupnou. [6] Soud neshledal podmínky pro aplikaci § 260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), neboť práva navrhovatele byla porušena závažným způsobem a smlouva o převodu závodu je bez schválení valnou hromadou neúčinná.
Dovolatelka totiž přehlíží, že navrhovatel o zasedání valné hromady a o pořadu jednání nebyl informován a po zjištění, že účelem svolání valné hromady mělo být jeho odvolání z funkce jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, z místa konání valné hromady odešel. [9] Dovoláním otevřenou otázku výkladu § 260 odst. 1 o. z. pak odvolací soud vyřešil také v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že: 1) Soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti orgánu spolku nebo obchodní korporace musí nejprve posoudit soulad …
Nejedná se o nezdůvodněný návrh usnesení, který by jako nedostatek náležitosti pozvánky nemohl být napraven, přičemž již jen dodatečné vysvětlení nezdůvodněného návrhu může být důvodem pro nevyslovení neplatnosti usnesení podle § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“). [6] Námitka navrhovatele, podle níž není zřejmé, podle jakého algoritmu budou vypláceny tantiémy členům orgánů společnosti, není důvodná, bylo-li vysvětleno, že budou „rozděleny adekvátně dle schválených a odsouhlasených měsíčních odměn a navrhovatel výši …