17 C 9/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 972 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 7 972 Kč, se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výrocích rozsudku, s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o„ půjčce“ [číslo] na základě které byla žalovanému při podpisu smlouvy vyplacena hotovost ve výši 13 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatky a kapitalizovaným úrokem nejpozději do [datum] v pravidelných 58 týdenních splátkách. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, žalovaný zaplatil pouze částku 1 996 Kč, z níž byl částečně umořen úrok, poplatek za hotovostní inkaso splátek a poplatek za životní pojištění. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný dluh nezaplatil ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdce před poskytnutím úvěru řádně posuzoval úvěruschopnost žalovaného, a to dotazníkovým způsobem, kdy údaje uvedené žalovaným doložil také z výplatní pásky, pracovní smlouvy, předložených dokladů SIPO, výměry podpory žalovaného. Takto zjistil, že žalovaný pracuje jako kuchař s příjmem ve výši 29 770 Kč, žije s rodiči. Smluvní i zákonnou povinností žalovaného bylo uvést informace o svých poměrech pravdivě. Dle žalobkyně vzhledem k výši úvěru poskytovatel úvěru svou zákonnou povinnost splnil. 2. Žaloba byla původně podána u Obvodního soudu pro Prahu 1, který ve věci usnesením ze dne 11. 1. 2022 čj.: [číslo jednací] vyslovil s ohledem na bydliště žalovaného svou místní nepříslušnost a postoupil věc k projednání zdejšímu soudu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván. 4. Dne [datum] bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se nedostavil. 5. Soud rozhodl na základě níže provedených důkazů a zjištění z úřední činnosti soudu.: Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně, jako i společnosti [právnická osoba]. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], včetně smluvních podmínek půjčky, bylo soudem prokázáno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel při podpisu smlouvy žalovanému jako vydlužiteli vyplatila v hotovosti žalovanému částku 13 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně kapitalizovaný pro dobu sjednaného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč, poplatek za pojištění ve výši 348 Kč a inkasní poplatek ve výši 5 200 Kč, celkem tedy 22 968 Kč v 58 týdenních splátkách po 396 Kč (1 584 Kč měsíčně) splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, nejpozději do [datum]. Z dotazníku poskytovatele úvěru vyplněného jeho pracovníkem a podepsaného žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný dle svého vyjádření byl zaměstnán jako kuchař s čistou mzdou ve výši 15 950 Kč, měl mít další blíže neupřesněný příjem ve výši 13 820 Kč, kdy vzhledem k výši této částky a zjištění, že příjem byl ověřen předložením výplatní pásky, pracovní smlouvy a výměru mateřské, se lze důvodně domnívat, že částka 13 820 Kč představuje rodičovský příspěvek, dále měl žalovaný dle svého vyjádření žít od června 2016 ve společné domácnosti s partnerkou u rodičů s náklady bydlení ve výši 2 000 Kč, počet vyživovaných dětí se z dotazníku nepodává. Náklady na domácnost dle svého sdělení měl žalovaný ve výši 11 500 Kč, splácel úvěr u [právnická osoba] po 1 500 Kč, ostatní náklady (výživné a ostatní) měl v částce 1 500 Kč Vedle předně uvedených listin si měl poskytovatel úvěru vyžádat také doklad SIPO. Výpisem věcí vedených pro žalovaného u Okresního soudu v Kladně bylo prokázáno, že ke dni [datum] zdejší soud pověřil exekutory vedením exekuce na majetek žalovaného ve věci oprávněných [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka], [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka], Města Svitavy pod sp. zn. [spisová značka], [právnická osoba] pro pohledávku ve výši jistiny 89 557,79 Kč pod sp. zn. [spisová značka], [právnická osoba] pro pohledávku ve výši jistiny 81 156,91 Kč pod sp. zn. [spisová značka], [právnická osoba] pro pohledávku ve výši jistiny 672,73 Kč pod sp. zn. [spisová značka], [právnická osoba] pro pohledávku ve výši jistiny 3 000,04 Kč pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na dluh v souvislosti se smlouvou o zápůjčce zaplatil více, než vyplývá ze žalobních tvrzení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek v návaznosti na seznam postoupených pohledávek má soud za doložené postoupení pohledávky ze shora specifikované smlouvy o úvěru žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak prokazuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Výzva před podáním žaloby ve spojení s poštovním podacím lístkem dokládají doručení předžalobní výzvy do dispoziční sféry žalovaného na adresu jeho trvalého pobytu. 6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zsu“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Soudní praxe se ustálila na názoru, že s ohledem na přijetí zsu za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jde při porušení povinnosti dle § 9 odst. 1 zsu o neplatnost absolutní, k níž soud přihlédne z moci úřední. 7. Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z důvodové zprávy k zsu je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Posouzení úvěruschopnosti směřuje k doložení schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem