18 C 48/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“), uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o povoleném debetu [číslo], na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 10 % ročně vždy nejdéle do jednoho roku od čerpání úvěru. Žalovaný svou povinnost nesplnil, úvěr nesplácel řádně a včas. Z tohoto důvodu banka vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k okamžitému zaplacení celé dlužné částky, žalovaný však dluh neuhradil. Dne [datum] uzavřela banka se žalovaným dohodu o uznání a splacení dluhu, v rámci které žalovaný uznal svůj dluh v plné výši a zavázal se jej opětovně splácet ve splátkách po 9 116,39 Kč měsíčně. Žalovaný však tuto dohodu nedodržel a dluh zcela nesplatil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl o zaplacení upomínán i předžalobní výzvou ze dne [datum], dluh však nezaplatil. 2. Usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Řízení vedené u zdejšího soudu bylo v důsledku toho podle § 140a odst. 1 insolvenčního zákona přerušeno. Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] rozhodl insolvenční soud o neschválení povoleného oddlužení žalovaného a insolvenční řízení bylo zastaveno. Po právní moci tohoto rozhodnutí, která nastala dne [datum], zdejší soud pokračoval v řízení. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum]. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast předem písemně omluvila, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Žalovaný se k jednání též nedostavil, ve věci se nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl. Soud za tohoto stavu věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). 4. Z provedených listinných důkazů, a to smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum], smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne [datum], dohody o uznání a splacení dluhu ze dne [datum], přehledu splátek a předžalobní upomínky ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky, žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně vyrozuměn původním věřitelem. Dle uzavřené smlouvy o bankovních produktech a službách vedla banka pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Podle smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu poskytla banka žalovanému kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 100 000 Kč. Úrok z úvěru činil 21,9 % ročně. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky bance splácet způsobem sjednaným ve smlouvě a obchodních podmínkách, tj. splatit úvěr včetně úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a vedením běžného účtu vždy nejpozději do jednoho roku od čerpání úvěru. Žalovaný úvěr stanoveným způsobem nesplácel. Dne [datum] došlo mezi bankou a žalovaným k uzavření dohody o uznání a splacení dluhu, podle níž žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh vůči bance z titulu výše uvedeného kontokorentního úvěru ve výši 95 442,15 Kč. Žalovaný se zavázal tento dluh splatit ve 12 splátkách po 9 116,39 Kč měsíčně počínaje od listopadu 2018. Podle přehledu pohybů na účtu žalovaný uhradil pouze 4 splátky, poslední ke dni [datum], dále již úvěr nesplácel, na předžalobní upomínku nereagoval. Soud neměl k dispozici žádný důkaz, který by svědčil o zaplacení dlužné částky. 5. Soud uzavřenou smlouvu o úvěru právně hodnotil podle předpisů platných v době uzavření smlouvy, v souladu s ustanovením § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníku poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný tak včas a řádně neučinil, úvěr nesplatil. Žalovaný následně dne [datum] svůj dluh vůči původnímu věřiteli co do důvodu i výše písemně uznal, současně se zavázal dluh splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však dluh splatil pouze částečně a dosud žalobkyni dluží jistinu ve výši žalované částky spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Jelikož tvrzení žalobkyně byla listinnými důkazy prokázána a žalovaný byl v řízení nečinný, neuplatnil žádnou obranu proti uplatněnému nároku, nezbylo soudu, než žalobě v celém rozsahu vyhovět. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 718 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 488 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 170,49 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 760 Kč ve výši 2 470 Kč.