208 C 133/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, podle které žalovaná v plném rozsahu nevrátila zapůjčené finanční prostředky a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle předložené smlouvy o úvěru ze dne 1. 9. 2016 půjčil právní předchůdce žalobkyně společnost ([právnická osoba]) žalované částku 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve splátkách po 3 767 Kč měsíčně se splatností do každého posledního dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena v listinné podobě. Žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, svůj podpis nijak nezpochybňovala. Dále strany ve smlouvě sjednaly nároky, které nejsou předmětem žaloby. 4. Z platební historie smlouvy (výpisu) bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala, ale podle smlouvy nezaplatila. Celkově žalovaná uhradila částku 30 267 Kč. Jak dokládá výzva ke splacení celého úvěru, věřitel úvěr ke dni podle úvěrových podmínek zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni zesplatnění činil zůstatek jistiny částku 9 733 Kč. 5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. To bylo také žalované písemně oznámeno. 6. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté, včetně období po postoupení pohledávky. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo. 7. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná (po přezkoumání schopnosti žalované splácet) sjednali dne 1. 9. 2016 smlouvu o úvěru, podle které žalovaná čerpala úvěr ve výši 40 000 Kč, který se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnila. Proto došlo podle úvěrových podmínek k zesplatnění úvěru. Žalovaná zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatila a zákonný úrok z prodlení. 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná nesplnila v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpala a podle přezkumu před uzavřením smlouvy ho také byla schopna splácet. Žalovaná v plném rozsahu zákonný úrok z prodlení., ačkoli se k tomu ve smlouvě písemně zavázala. Pohledávka přešla na žalobkyni postoupením podle § 1879 a násl. o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění po zesplatnění. Proto soud žalobě zcela vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 733 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.