208 C 49/2022-42 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky sestávající ze smluvní pokuty ve výši [částka] a nezaplaceného nájemného koncového zařízení ve výši [částka] podle vyúčtování splatného [datum] a podle vyúčtování splatného [datum], s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému pronajala koncové zařízení pro přijímání elektronické komunikace, a to [anonymizována tři slova]. Zakázkovým listem ze [datum] pak žalovaný potvrdil převzetí modemu k přijímání internetu [anonymizováno] a televizního vysílání [anonymizována dvě slova]. Žalovaný řádně neplnil své platební povinnosti ze smlouvy a právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila. Povinností žalovaného bylo zapůjčená zařízení vrátit, což neučinil. Pro tento případ si smluvní strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu za nevrácení zařízení ve výši [částka]. Žalovaný dluh nezaplatil ani poté, co k tomu byl vyzván upomínkou a poté předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, a to internet prostřednictvím koncových zařízení –modemu, který si žalovaný u právní předchůdkyně žalobkyně zároveň pronajal. Zařízení dle smlouvy byla žalovanému instalována, převzetí potvrdil podpisem zakázkového listu. Ze smlouvy ve spojení s ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně, který je součástí smlouvy, bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal platit spolu s měsíčním vyúčtováním i měsíční nájemné ve výši [částka]. Z odstoupení od smlouvy, výzvy k úhradě nedoplatku a výzvy k vrácení zařízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy pro porušení povinnosti žalovaného platit za dodané služby. Tímto dopisem byl žalovaný vyzván k vrácení zařízení nejpozději do 14. dnů s upozorněním na účtování smluvní pokuty ve výši [částka] v případě nevrácení. Ze všeobecných smluvních podmínek a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, které jsou součástí smlouvy, bylo prokázáno, že žalovaný měl povinnost vrátit pronajatá zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy a pro případ, že tak neučiní, byla smluvena smluvní pokuta ve výši [částka]. Žalovaný byl o úhradu dluhu opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou. 4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 věty první o. z. se nájemné platí v ujednané výši. 5. Podle § 2048 o. z. ujednají- li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající jí ze závazkového vztahu, když žalovanému řádně poskytla a umožnila využívat koncové zařízení, které bylo žalovanému předáno, jak prokazuje zakázkový list. Žalovaný se zavázal platit měsíční nájemné za shora uvedená zařízení. Žalovaný ani netvrdil, že by nájemné za měsíce únor a březen 2020 zaplatil. Ze smlouvy přitom měl povinnost platit nájemné až do jejího ukončení v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v září 2020. Soud proto shledal nárok žalobkyně na dlužné nájemné po právu a podle § 2201 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] za nájemné. 7. O povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za nevrácení pronajatého koncového zařízení bylo rozhodnuto podle § 2048 občanského zákoníku v návaznosti na účastnickou smlouvu včetně obchodních podmínek a ceníku, když žalovaný do 14 dní po skončení smluvního vztahu odpojené koncové zařízení nevrátil. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].