209 C 100/2022-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 5. 2020 a Všeobecných obchodních podmínek revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 31. 8. 2020 (datum posledního čerpání úvěru) žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 56 350 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky jejich splácení. Žalovaný se zavázal splatit čerpané částky úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaný ale svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostál. Dne 20. 12. 2021 před tím, než se stal úvěr v důsledku prodlení žalovaného splatným, vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Žalovaný však dluh neuhradil. Dopisem ze dne 25. 1. 2022 žalobkyně v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými podmínkami od úvěrové smlouvy odstoupila. Odstoupení nabylo účinnosti dne 28. 2. 2022 a dluh žalovaného ve výši 2 529,83 Kč se stal splatným v celém rozsahu. Žalobkyně žalovanému zaslala znovu upomínku ke splnění dluhu (předžalobní výzvu) ze dne 1. 3. 2022. Žalovaný ale na dluh již nic neuhradil. Žalobkyně požaduje po žalovaném zůstatek jistiny ve výši 624,68 Kč, úroky z úvěru do jeho zesplatnění ve výši 757,10 Kč, dlužné pojistné 279,65 Kč, náhradu nákladů za vymáhací proces ve výši 700 Kč a smluvní pokutu ve výši 168,40 Kč, tedy celkem částku 2 529,83 Kč a požaduje také úroky z prodlení z částky 1 772,73 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení a náklady řízení. 2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila smlouvu o poskytnutí úvěru, všeobecné úvěrové (obchodní) podmínky, výzvu k úhradě dlužné splátky, výpis z úvěrového účtu, předžalobní upomínku. 3. Na základě tvrzení obsažených v žalobě a listinných důkazů vydal Okresní soud v Kladně platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Platební rozkaz se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl tento usnesením zrušen. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud jejich nečinnost pokládat za souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Za splnění podmínek §115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud rozhodl bez jednání na základě dokazování listinami založenými ve spise a citovanými shora. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla a žalovaný čerpal spotřebitelský úvěr. Vyčerpanou částku 56 350 Kč však žalovaný nesplácel řádně podle smluvních ujednání. Ke dni 28. 2. 2022, ke kterému byl smluvní vztah odstoupením žalobkyně od smlouvy pro neplacení splátek ukončen, činil dluh 2 529,83 Kč. S placením této částky je žalovaný v prodlení, když v řízení nebylo prokázáno, že by na tento dluh cokoli žalobkyni zaplatil. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, žalovaný porušil smluvní povinnosti, žalobkyně v řízení specifikovala a listinami prokázala výši požadované částky, soud její nárok shledal oprávněným, a to včetně požadovaného příslušenství, to je úroků z prodlení, neboť žalovaný se se zaplacením peněžitého plnění beze sporu do prodlení dostal a žalobkyně úrok z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši (§ 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Ostatně žalovaný v průběhu celého řízení žalovanou částku ani žádným způsobem nesporoval. Proto soud žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 2 a § 142a o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu za dva úkony. Celkem tak byly žalobkyni přiznány náklady ve výši 600 Kč.