209 C 131/2022-25 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 017 Kč s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že dne 12. 11. 2017 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které zajišťovala pro žalovaného služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne 1. 4. 2021, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaný měl v souladu se smluvními ujednáními povinnost do 10ti dnů po ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo]. Zařízení, která žalovaný oproti podpisu od žalobkyně převzal, však žalovaný po ukončení smlouvy nevrátil, a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení Set-top boxu/CA a ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Žalovaný v této souvislosti uhradil pouze částku 483 Kč. Žalobkyně žalovaného nejprve k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvních pokut za nevrácená zařízení vyzvala, zaslala mu předžalobní výzvu, žalovaný však nereagoval. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvních pokut celkem ve výši 6 017 Kč, když do výpočtu dlužné částky zohlednila částečné plnění žalovaného, plus požaduje zákonný úrok z prodlení. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, smlouvu, zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize DIGI TV a DIGI internet, souhrn smluvních podmínek, výzvu k vrácení technického zařízení a k zaplacení smluvních pokut, výzvu právního zástupce před podáním žaloby včetně podacího lístku. 3. Soud na základě žalobních tvrzení a do spisu založených důkazů vydal ve věci platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl tento zrušen. Účastníci následně souhlasili, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, a to na základě listin do spisu založených. 4. Soud provedl dokazování listinami, které do spisu založila žalobkyně, ze kterých vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena tvrzená smlouva. V souladu se smlouvou žalovaný převzal od žalobkyně (pronajal si) technická zařízení, aby mohl smlouvou sjednané služby přijímat. Ze smluvních podmínek a ujednání pro žalovaného vyplývala povinnost zařízení vrátit do deseti dnů poté, co dojde k ukončení smlouvy. Tato skutečnost nastala dne 1. 4. 2021. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný zařízení specifikovaná shora žalobkyni vrátil. Mezi účastníky smlouvy byly pro případ porušení uvedeným způsobem sjednány sankce v podobě smluvní pokuty. Výše smluvních pokut byla předem dána částkou 5 000 Kč za Set-top box, částkou 1 500 Kč za přístupovou kartu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na úhradu smluvních pokut, poté, co porušil smluvní ujednání, zaplatil víc, než 483 Kč. Žalobkyně žalovaného k úhradě smluvních pokut vyzvala, zaslala mu i předžalobní výzvu. Nebylo prokázáno, že by žalovaný na předžalobní výzvu jakkoli reagoval. 5. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-i strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém svém rozsahu, když žalovaný skutečně porušil smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené s žalobkyní, pro případ porušení povinností byly účastníky smlouvy sjednány sankce v podobě smluvních pokut, které soud shledal přiměřenými. Žalobkyně žalovaného o úhradu smluvních pokut vyzvala, žalovaný tyto neuhradil v plné výši. Proto soud žalobě vyhověl, kdy vedle jistiny uložil žalovanému zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, neboť žalovaný se s úhradou peněžitého plnění do prodlení beze sporu dostal. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 8. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně byla ve sporu úspěšná plně a uplatnila náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek a náklady na právní zastoupení. Náklady tedy sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnost zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.