210 C 14/2022-22 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaný byl přihlášeným držitelem televizního přijímače, nedostál však své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek za dobu od ledna 2019 do října 2020 (po [částka] měsíčně). 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle předloženého potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků je žalovaný přihlášen jako držitel přijímače od [datum], odhlášení není evidováno. Specifikace dluhu je za období od ledna 2019 do října 2019, za každý tento měsíc [částka]. Žalovaný byl podle předloženého dopisu a doručenky vyzván k zaplacení dluhu upomínkou. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na televizním poplatku zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ani že by přijímač odhlásil před uplynutím rozhodného období nebo že by splňoval podmínky pro osvobození od televizního poplatku. 4. Ze shora uvedeného soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně je provozovatelem veřejného televizního vysílání a příjemcem televizních poplatků. Žalovaný za období od ledna 2019 do října 2019 televizní poplatek nezaplatil, ačkoli k tomu byl řádně a v přiměřené lhůtě vyzván. 5. Podle § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač”). Poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní, případně drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač. Každý poplatník má ohlašovací povinnost, za poplatníka se ale podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona považuje i osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, ledaže písemným čestným prohlášením oznámí opak. 6. Podle § 7 odst. 2 uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Ze shora uvedeného vyplývá, že koncesionářský poplatek v době od ledna 2019 do října 2019 činil [částka], žaloba proto byla podána po právu jen částečně. Žalobkyně v žalobě ve svých tvrzeních neobjasnila (a k jednání se nedostavila), z jakých důvodů požaduje po žalovaném poplatek ve výši [částka] oproti zákonem určenému poplatku [částka]. Žalovaný na televizních poplatcích nezaplatil v období od ledna 2019 do října 2019, dle zákona tedy dluží žalobkyni částku celkem [částka]. Žalobkyně v souladu se zákonem uplatnila i nárok na úrok z prodlení, který soud přiznal z částky [částka] (viz výše), a to ve výši, stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyně se domáhala úroku z prodlení kapitalizovaného pouze do dne vyhotovení žaloby ([datum]). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, vzhledem k zamítavé části výroku. Nelze totiž uzavřít, že by žalobkyně měla ve věci plný nebo převážný úspěch, naopak, úspěch žalovaného je vyšší nežli úspěch žalobkyně.