210 C 159/2022-106 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 21 961 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných příspěvků a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jakožto vlastnice v období od 19. 11. 2019 do 28. 4. 2020 (po dobu 162 dnů), v období od 25. 12. 2019 do 27. 1. 2020 (po dobu 34 dní), v období od 2. 4. 2020 do 8. 6. 2020 (po dobu 68 dní), v období od 20. 3. 2020 do 1. 6. 2020 (po dobu 74 dní) a v období od 25. 12. 2020 do 3. 3. 2021 (po dobu 69 dní) provozovala tři vozidla, zapsaná v registru vozidel, aniž by měla sjednané pojistné smlouvy k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit příspěvky za to které nezaplacené období. Žalobkyně včas vyzvala žalovanou k uhrazení příspěvků (7 614 Kč za období od 19. 11. 2019 do 28. 4. 2020, 1 598 Kč za období od 25. 12. 2019 do 27. 1. 2020, 3 196 Kč za období od 2. 4. 2020 do 8. 6. 2020, 4 810 Kč za období od 20. 3. 2020 do 1. 6. 2020 a 3 243 Kč za období od 25. 12. 2020 do 3. 3. 2021) i k úhradě částek 300 Kč vždy společně s každým neuhrazený příspěvkem, avšak bez úspěchu. 2. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení příspěvků 1 598 Kč, 3 196 Kč, a 3 243 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 3 x 300 Kč na vozidlo [registrační značka], příspěvku ve výši 7 614 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč na vozidlo [registrační značka] a příspěvku ve výši 4 810 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč na vozidlo [registrační značka] v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z celkové požadované částky od 8. 9. 2020 do zaplacení. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 5. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná minimálně v období od 19. 11. 2019 do 28. 4. 2020 (po dobu 162 dnů) vlastnila osobní vozidlo s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], v období od 25. 12. 2019 do 27. 1. 2020 (po dobu 34 dní) a od 2. 4. 2020 do 8. 6. 2020 (po dobu 68 dní) vlastnila osobní vozidlo s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] a dále v období od 20. 3. 2020 do 1. 6. 2020 (po dobu 74 dní) vlastnila osobní vozidlo s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], všechny tři tyto vozidla byly zapsány v registru vozidel jako provozované. Nebyla u nich však splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. 6. Žalobkyně vyzvala žalovanou několika výzvami k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, a to, jak bylo prokázáno jednotlivými výzvami žalobkyně, výzvami ze dne 18. 6. 2020, 24. 6. 2020, 26. 8. 2020, 16. 9. 2020, 3. 5. 2021 a 5. 1. 2022, několika upomínkami ze dne 23. 9. 2020, 1. 10. 2020, 5. 11. 2020, 12. 11. 2020, 2. 12. 2020, 7. 1. 2021, 13, 1, 2021, 4. 2. 2021 a 4. 8. 2021 a dne 2. 3. 2022 předžalobními výzvami, vždy marně. Dopisy byly žalované doručeny do sféry jeho pobytu na adresu, evidovanou jak žalobkyní, tak i Centrální evidencí obyvatel, avšak žalovaná při doručování zásilky zůstala nezastižena a není zprávy o tom, že by si zásilku sama aktivně na poště vyzvedla. Soud má však za to, že žalované byla zásilka, tedy výzva k zaplacení příspěvku, řádně doručena a pokud si písemnost případně nevyzvedla, tzn. zůstala pasivní, nemůže to být přičítáno k tíži žalobkyně. 7. Z hlediska právního zhodnocení soud učinil závěr, že na danou věc je třeba aplikovat zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a § 4, § 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném ke datu provozování vozidla, kdy podle citovaného zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Nárok žalobkyně byl shledán důvodným. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaná jako zapsaná vlastnice vozidla [registrační značka] od 19. 11. 2019 do 28. 4. 2020, jako zapsaná vlastnice vozidla [registrační značka] od 25. 12. 2019 do 27. 1. 2020 a od 2. 4. 2020 do 8. 6. 2020 a jako zapsaná vlastnice vozidla [registrační značka] od 20. 3. 2020 do 1. 6. 2020 provozovala předmětná vozidla, zapsané v registru vozidel, přičemž v těchto obdobích neměla sjednané pojistné smlouvy. Žalobkyně žalovanou k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila a výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 271 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 819 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 510 Kč sestávající z částky 3 x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 x paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.