210 C 176/2022-32 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 128 059,68 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 15. 7. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr v celkové výši 149 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit, navýšený o úrok ve výši 8,4% ročně, v pravidelných měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěryschopnost žalovaného, s výsledkem, že je možné se žalovaným smlouvu uzavřít. 2. Úvěrové podmínky KB a Všeobecné obchodní podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy a žalovaný se s nimi seznámil a zavázal se je dodržovat, avšak toto nesplnil. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou měsíčních splátek, proto žalobkyně dopisem ze dne 8. 12. 2021 žalovanému že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků požaduje okamžité splacení všech úvěrových pohledávek (předčasné zesplatnění úvěru). Lhůtu pro zaplacení celé úvěrové pohledávky žalobkyně žalovanému poskytla dopisem zástupce žalobkyně ze dne 28. 2. 2022, žalovaný však i poté zůstal nečinný. Celková výše dluhu činila ke dni 11. 5. 2022 částku 144 924,59 Kč, přičemž jistinu tvoří částka 126 209,68 Kč, poplatky 1 850 Kč, smluvní úrok 12 035, 59 Kč a úrok z prodlení 4 829,32 Kč. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne 28. 2. 2022, žalovaný však nereagoval. 3. Po žalovaném žalobkyně požaduje částku 128 059,68 Kč, kapitalizovaný úrok do dne 11. 5. 2022, kapitalizovaný úrok z úvěru do dne 11. 5. 2022 a dále pak úrok i zákonný úrok z prodlení ode dne 12. 5. 2022 až do úplného splacení dluhu. 4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zůstal zcela nečinný. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 6. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 15. 7. 2019, ve spojení se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, kdy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou byl žalovanému poskytnut spotřebitelský – osobní úvěr ve výši 149 000 Kč s tím, výpůjční úroková sazba činí 8,40 % p. a., RPSN 8,72 %. Žalovaný se tento úvěr zavázal žalobkyni splatit formou 96 pravidelných měsíčních splátek po 2 169 Kč na účet žalobkyně, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, s tím, že poslední splátka se stane splatnou dne 20. 6. 2027. 7. Z platební historie smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 15. 7. 2019, bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně nesplácel. Z Oznámení o prohlášení úvěru za předčasně splatný ze dne 8. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně sděluje žalovanému, že prohlašuje úvěr [číslo] za předčasně splatný z důvodu porušování sjednaných smluvních podmínek ze strany žalovaného, zároveň žalobkyně vyčíslila dluh k uvedenému datu a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 2. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému kvalifikovanou upomínku se skutkovým a právním rozborem, upomínka obsahovala výzvu žalovaného k mimosoudnímu plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání dluhu. 8. Z hlediska právního zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 až § 2400, § 1802 až § 1806 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Jak bylo prokázáno, poté, co žalovaný porušil povinnost, k níž se ve smlouvě o úvěru zavázal, konkrétně přestal úvěr podle dohody splácet, žalobkyně v souladu s VOP, důvodně prohlásila úvěr za předčasně splatný (viz § 1931 citovaného zákona) a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky jednorázově, výzvu k zaplacení celkové dlužné částky včetně jejího vyčíslení žalovanému doporučeně odeslala na poslední pro ni známou adresu, rovněž v souladu s VOP. Žaloba byla proto shledána důvodnou. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 123 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 128 059,68 Kč sestávající z částky 6 260 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal soud zástupci žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.