210 C 188/2022-19 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný byl ode dne 1. 8. 2019 přihlášeným držitelem televizního přijímače, nedostál však své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Soud v řízení provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to zejména přihlášením poplatníka, výzvou k zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s doručenkou, rámcovou dohodou o poskytování služeb ze dne 22. 4. 2022 a specifikací výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Podle předloženého potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků je žalovaný přihlášen jako držitel přijímače od 1. 8. 2019, odhlášení není evidováno. Tomu odpovídá i přehled plateb žalovaného, ze kterého vyplývá dluh za měsíce červen 2021, červenec 2021, srpen 2021, září 2021, říjen 2021, listopad 2021, prosinec 2021, leden 2022, únor 2022 a březen 2022. V té době činil televizní poplatek částku 135 Kč měsíčně. Žalovaný byl podle předloženého dopisu a doručenky vyzván k zaplacení dluhu, ale marně. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů, předložených žalobkyní a po jejich zhodnocení dospěl ke skutkovému závěru ve shodě s tvrzením žalobkyně, jak výše uvedeno. 5. Podle § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač”). Poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní, případně drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač. Každý poplatník má ohlašovací povinnost, za poplatníka se ale podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona považuje i osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, ledaže písemným čestným prohlášením oznámí opak. Podle § 7 odst. 2 uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Ze shora uvedeného vyplývá, že žaloba byla podána v plném rozsahu po právu. Žalovaný na televizních poplatcích nezaplatil v období červen 2021, červenec 2021, srpen 2021, září 2021, říjen 2021, listopad 2021, prosinec 2021, leden 2022, únor 2022 a březen 2022 v celkové výši 1 350 Kč. Žalobkyně v souladu se zákonem uplatnila i nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 2 x 200 Kč a 2 x režijní paušál po 100 Kč. K úkonům a režijním paušálům soud připočetl 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).