211 C 92/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky ve výši 3 745 Kč z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná jakožto vlastník v období od 1. 8. 2020 do 22. 9. 2020 provozovala vozidlo zapsané v registru vozidel, aniž by měla sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení příspěvku avšak bez úspěchu. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení příspěvku ve výši 3 445 Kč (53 dní x 65 Kč při zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500cm³) a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z částky 3 445 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Právní zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná v období od 1. 8. 2020 do 22. 9. 2020 vlastnila vozidlo Volkswagen Bora, [registrační značka], zdvihový objem 1 896 cm³, a to na základě předložené kupní smlouvy ze dne 29. 7. 2020, toto vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 2. 12. 2020 (odeslanou téhož dne), upomínkou ze dne 11. 3. 2021, ze dne 9. 4. 2021 a ze dne 14. 2. 2022, a předžalobní upomínkou ze dne 12. 4. 2022 (odeslanou téhož dne), žalovaná dluh neuhradila. 4. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla. 5. Podle § 4 zákona o odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7). 6. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaná jako vlastník na základě kupní smlouvy od 1. 8. 2020 do 22. 9. 2020 provozovala předmětné vozidlo zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměla sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovanou k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovanou o jejích právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud tak žalobě vyhověl. 7. Vzhledem k prodlení žalované s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 745 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odpovídající 21 % DPH ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.; celkem tedy náklady řízení tvoří částka 1 489 Kč. 9. Povinnost k plnění byla ve výroku I. i ve výroku II. stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).