215 C 66/2022-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně [název žalobkyně] se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 21. března 2022, domáhala na žalovaném [jméno] [příjmení] zaplacení částky 9 321 Kč s příslušenstvím sestávající z příspěvku do garančního fondu, z titulu neuzavření pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla ve vlastnictví žalovaného, ve výši 9 021 Kč a z nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný v období od 20. ledna 20201 do 26. dubna 2021 vlastnil a provozoval motorové vozidlo [registrační značka] bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Proto byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, do dne podání žaloby však ničeho nezaplatil. 2. Ve věci byl dne 30. března 2022vydán elektronický platební rozkaz, jenž byl v plném rozsahu zrušen odporem, který proti němu podal žalovaný dne 22. dubna 2022 s tím, že předmětné vozidlo je cirka 30 let staré, bez pevné střechy, které je mimo letní sezónu nepojízdné, nemá ani zimní pneumatiky a velkou část zimních měsíců tráví pravidelně v servisu. Provoz vozidla pak neznamená jen jeho přihlášení, ale i faktické užívání, což v tomto případě nebylo, a žalovanému tak nevznikla povinnost mít sjednané pojištění. Ve chvíli, kdy bylo vozidlo opětovně připraveno k provozu, žalovaný okamžitě povinné ručení sjednal a uhradil. Sám žalovaný tak žalobu považuje za zářný příklad šikanózního jednání žalobkyně. 3. Z repliky žalobkyně ze dne 15. srpna 2022 vyplývá, že s účinností od 1. ledna 2018 došlo k novele zákona číslo 293/2017, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, kdy vozidlo zapsané v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy není zapsané jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, zaniklé nebo odcizené. 4. V průběhu ústního jednání bylo mezi žalobkyní a žalovaným prohlášeno za nesporné, že žalovaný byl po celou dobu majitelem automobilu [registrační značka] a v době od 20. ledna 2021 do 26. dubna 2021 neměl uzavřené pojištění z odpovědnosti z jeho provozu. 5. Soud provedl v řízení také dokazování níže uvedenými listinami, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti. 6. Ze zjištěných údajů o vozidle a z výzvy k úhradě zákonného příspěvku ze dne 24. května 2021, jejíž zaslání do sféry žalovaného je dokládáno poštovním potvrzením, soud prokázal, že žalovanému, jako vlastníkovi motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], čísla technického průkazu [anonymizováno], byl za období od 20. ledna 2021 do 26. dubna 2021 vypočten zákonný příspěvek nepojištěných, neboť v této době vozidlo provozoval bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Denní sazba příspěvku, pro automobil s objemem válců motoru nad 2 500 krychlových centimetrů, představovala částku 93 Kč, a celkem se tak za období 97 dnů jedná o částku 9 021 Kč, přičemž současně byly žalovanému účtovány náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Dlužná částka měla být zaplacena ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Předmětný automobil byl ode dne 19. ledna 2021 pojištěn u [právnická osoba], a ode dne 27. dubna 2021 byl pojištěn u [právnická osoba] 7. Z upomínek ze dne 25. srpna 2021, a ze dne 23. září 2021 bylo soudem prokázáno, že žalovaný byl o dlužný příspěvek opakovaně upomínán. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 3. listopadu 2021, jejíž zaslání do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím archem, bylo soudem prokázáno, že žalovaný byl opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky. 9. Z čestného prohlášení ze dne 6. září 2022 a ze zakázkového listu ze dne 7. května 2021 soud prokázal, že [jméno] [příjmení], měl ve svém autoservisu v opravě předmětné vozidlo v době od 12. listopadu 2020 do 5. května 2021, přičemž žalovanému bylo, po provedení zkušebních jízd, předáno jako pojízdné dne 7. května 2021. 10. Žalobkyně ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný v předmětné době měl k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ani že by příspěvek nepojištěných již zaplatil. Soud proto vycházel z toho, že povinnost žalovaného v daném období trvala a že žalovaný příspěvek neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán. 11. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 12. Žalovaný [celé jméno žalovaného] jako vlastník a provozovatel automobilu [registrační značka], [VIN kód], čísla technického průkazu [anonymizováno], neměl v období 20. ledna 2021 do 26. dubna 2021, tedy celkem 97 dní, řádně uzavřeno pojištění z jeho provozu. Skutečnost, že předmětný automobil nebyl pojištěn, byla prokázána jednak z předchozího i následného pojištění u [právnická osoba], jednak shodným prohlášením obou účastníků, kteří současně označili za nespornou také tu skutečnost, že automobil byl po celou dobu v nepřetržitém vlastnictví žalovaného. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni [příjmení] kanceláři pojistitelů příspěvek nepojištěných, jehož denní sazba představovala částku 93 Kč Celkem tak žalovaný měl žalobkyni hradit částku 9 021 Kč, kdy mu současně byly účtovány náklady vymáhání ve výši 300 Kč. Svůj dluh však žalovaný neuhradil, přestože byl žalobkyní k zaplacení vyzván. 13. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 14. Podle § 1 odstavce 2 písmena a) zákona číslo 168/1999 Sbírky, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle písmena b) téhož ustanovení může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 15. Podle § 4 odstavce 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odstavce 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 16. Podle § 4 odstavce 3 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odstavce 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 17. Podle § 4 odstavce 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 18. Podle § 2 odstavce 1 písmena i) vyhlášky Ministerstva financí České republiky číslo 205/1999 Sbírky, kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 včetně ve výši 93 Kč. Podle § 2a téže vyhlášky činí výše nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. 19. Soud na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužného příspěvku nepojištěných je důvodný. Žalovaný byl dle § 1 odstavce 2 písmena a) zákona číslo 168/1999 Sbírky, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jako vlastník a provozovatel inkriminovaného automobilu, povinen mít uzavřeno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a to po celou dobu, kdy bylo toto vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Jak výše uvedeno, zákon zná pouze čtyři výjimky, kdy není tato povinnost po majiteli nebo provozovateli požadována, a to vyřazení z provozu, vyvezení, zánik a odcizení vozidla. Ani jedna z nich však na případ žalovaného nedopadá. Odstavení automobilu do autoservisu, byť v nepojízdném stavu, totiž nelze považovat za jeho vyřazení z provozu ve smyslu zákona číslo 56/2001 Sbírky, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (viz § 12 tohoto zákona). Soud nemohl přisvědčit tvrzení žalovaného, že jde o jakousi rigidnost či dokonce šikanu ze strany žalobkyně, neboť se jedná toliko o naplnění litery zákona, která v tomto případě hovoří zcela jasně, a žalovaný, který nestojí mimo zákon, ji musí