217 C 16/2022-27 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná se dne [datum] ve vlaku [číslo] ve směru [obec] hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] dráhy, a s. nemohla prokázat přepravnímu revizorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby na ní žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážky k jízdnému, což žalovaná nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z přepravní smlouvy za žalovanou postoupena dopravcem žalobkyni. 2. S ohledem na nezletilost žalované nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, z účasti na ústním jednání byla ze zdravotních důvodů omluvena rodiči. Rodiče s žalobou souhlasili. 4. Dne [datum] bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, která se prostřednictvím svého právního zástupce z účasti omluvila. 5. Žalovaná prostřednictvím svých rodičů učinila nesporným výši jízdného [částka] a výši přirážky k jízdnému ve výši [částka]. 6. Z oznámení o závadách revizora [právnická osoba] ze dne [datum] a potvrzení o nedodržení smlouvy o přepravě osob ze dne [datum], podepsaného žalovanou bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] cestovala vlakem [číslo] na trase z [obec] do [obec], přičemž průvodčímu se neprokázala platnou jízdenkou. Bylo jí proto stanoveno jízdné ve výši [částka] a přirážka k jízdnému ve výši [částka], splatná v den uskutečnění jízdy. Přechod pohledávky na žalobkyni byl prokázán oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] zasílaným spolu s předžalobní upomínkou žalované na její adresu trvalého pobytu dne [datum], jak prokazuje toto oznámení a předžalobní upomínka spolu s poštovním podacím archem. Z úřední činnosti je soudu známo, že přirážka k jízdnému v případě neprokázání se platným jízdním dokladem je v přepravních podmínkách [právnická osoba] stanovena částkou [částka]. 7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku [částka]. 8. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) se plně svéprávným člověk stává zletilostí. Zletilostí se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Podle § 31 o.z. se má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. 9. V daném případě se prokázalo, že žalovaná cestovala hromadnou dopravou provozovanou právním předchůdcem žalobkyně, tedy využívala plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. o.z., avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem nesplnila. V době uskutečnění cesty bylo žalované téměř 16 let, což je věk, v němž jsou nezletilí obvykle již natolik rozumově a volně vyspělí, aby dokázali posoudit obsah přepravní smlouvy v prostředku hromadné dopravy, tedy, že oproti právu být přepraven jim vzniká povinnost zaplatit za jízdu jízdenku v ceně dle tarifu přepravce a pokud se jízdenkou neprokáží, že jim vznikne povinnost zaplatit přirážku k jízdnému. Ostatně tyto přepravní podmínky bývají na nádraží a i ve vlaku vyvěšeny, 16-ti letý člověk je obvykle již gramotný. Povinnost k zaplacení jízdného ([částka]) a přirážky ([částka]) tedy byla žalované uložena po právu. Pohledávka z uvedené smlouvy následně přešla na žalobkyni postoupením podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku I. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení (ke dni následujícímu po kontrole). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších zákonů soudní poplatek ve výši [částka].