217 C 163/2022-42 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 6 930 Kč s příslušenstvím jak uvedeno v I. a II. výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 3. 9. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované vyplacena zápůjčka ve výši 12 000 Kč, avšak žalovaná v rozporu se smlouvou nevrátila z půjčené částky jistinu ve výši 5 300 Kč splatnou nejpozději dne 28. 10. 2019. Dále byla mezi těmito smluvními stranami uzavřena dne 20. 6. 2018 smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byla v den podpisu smlouvy v hotovosti vyplacena zápůjčka ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit nejpozději do 14. 8. 2019. Z důvodu druhé smlouvy žalovaná zaplatila pouze částku 10 370 Kč, na jistině tak dluží 1 630 Kč. Žalobkyně se výslovně domáhá pouze vydání nezaplacených jistin jako bezdůvodného obohacení žalované, nikoliv dalších nároků ze smluv. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka ze zápůjček postoupena žalobkyni, žalovaná ničeho dalšího nezaplatila ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz čj.: EPR [číslo] ze dne 7. 6. 2022, který byl pro nedoručení do vlastních rukou žalované v celém rozsahu zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač byla soudem vyzvána. 4. Soud podle § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve věci rozhodl na základě listin založených ve spise, když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná k výzvě soudu i přes dané poučení žádné námitky soudu nesdělila, soud proto vyšel v souladu s poučením z toho, že také souhlasí. 5. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] žádosti o uzavření této zápůjčky bylo prokázáno, že [právnická osoba] jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřely dne 3. 9. 2018 smlouva o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 12 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit jistinu spolu s poplatkem (kapitalizovaným úrokem) v 60 týdenních splátkách splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, nejpozději do 28. 10. 2019. Žalovaná netvrdila a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na půjčku zaplatila více, než vyplývá ze žalobních tvrzení, tj. částku 6 700 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] žádosti o uzavření této zápůjčky bylo prokázáno, že [právnická osoba] jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřely dne 20. 6. 2018 smlouva o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 12 000 Kč hrazenou cod o částky 4 110 Kč na vyplacení dluhu ze smlouvy o zápůjčce [číslo] co do částky 7 889 v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu spolu s poplatkem (kapitalizovaným úrokem) v 60 týdenních splátkách splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, nejpozději do 14. 8. 2019. Žalovaná netvrdila a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na půjčku zaplatila více, než vyplývá ze žalobních tvrzení, tj. částku 10 370 Kč. Oznámení o postoupení pohledávek a smlouva o postoupení pohledávek se spojení se seznamem postupovaných pohledávek prokazují, že pohledávky z obou smluv byly postoupeny společností [právnická osoba] na žalobkyni. Předžalobní upomínka ve spojení s poštovním podacím lístkem prokazují upomenutí žalované o zaplacení před podáním žaloby. 6. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2393 odst. 1 věty první občanského zákoníku je zápůjčka vratné v termínu dle smlouvy. 7. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], když smlouva o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky prokazuje postoupení pohledávek za žalovanou podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku na žalobkyni, a žalovanou byla podle § 2390 občanského zákoníku uzavřeny shora uvedené smlouvy o zápůjčce, na základě kterých žalovaná obdržela dvě zápůjčky ve výši 12 000 Kč, přičemž se zavázala jistiny vrátit v prvním případě do 28. 10. 2019 a ve druhém případě do 14. 8. 2019, což zcela nesplnila, když na prvně jmenovanou zápůjčku zaplatila pouze částku 6 700 Kč a na druhou částku 10 370 Kč. Soud proto podle § 2390 občanského zákoníku ve spojení uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužné jistiny ve výši 5 300 Kč a ve výši 1 630 Kč. 8. Podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., byla žalované také uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v I. výroku rozsudku, co do částky 14 Kč byl kapitalizovaný úrok z prodlení zamítnut, když dle výpočtu soudu je o tuto částku nižší. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 075 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.