218 C 130/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne 11. 11. 2020 způsobil poškození zdraví. Žalobkyně v souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce uhradila zdravotnickým zařízením částku 9 518 Kč, žalovaný však náhradu poskytnutého plnění žalobkyni nezaplatil, ačkoli k tomu byl vyzván. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předloženého příkazu Statutárního města Kladno č. j. [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání úmyslného přestupku proti občanskému soužití, jehož se dopustil tím, že dne 11. 11. 2020 cca ve 22:20 hodin v dílně v ulici [ulice a číslo], [obec], se dopustil hrubého jednání vůči jinému, když udeřil teflonovou pánví do temene poškozeného [jméno] [příjmení], čímž mu způsobil tržnou ránu o délce 3 cm s nutností lékařského ošetření. Žalovanému byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč, příkaz nabyl právní moci dne 1. 5. 2021. 4. Pokud jde o výši poskytnutého plnění, vycházel soud z vyúčtování zdravotní péče za dobu od 11. 11. 2020 do 24. 11. 2020. Z tohoto vyúčtování je zřejmé, že žalobkyně zaplatila za léčení poškozeného celkovou částku 9 518 Kč. Jak dále vyplývá z výzvy k zaplacení nákladů léčení ze dne 26. 5. 2021, byl žalovaný k zaplacení částky 9 518 Kč vyzván ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. Následně byl žalovaný o zaplacení upomínán, a to upomínkou ze dne 7. 9. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 30. 3. 2022, kdy mu byla stanovena dodatečná lhůta k plnění do 29. 4. 2022. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dluh zaplatil, proto soud vycházel z toho, že dluh trvá. 5. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaný způsobil násilím dne 11. 11. 2020 škodu na zdraví a byl uznán vinným ze spáchání úmyslného přestupku proti občanskému soužití. Náklady léčení činily 9 518 Kč. Žalobkyně jako příslušná zdravotní pojišťovna tyto náklady uhradila z veřejného zdravotního pojištění, žalovaný však náhradu nezaplatil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván. 6. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Tato náhrada je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je zcela po právu a žalobě tak vyhověl v celém rozsahu. Žalovaný svým protiprávním jednáním popsaným shora způsobil poškozenému poruchu zdraví, přičemž žalobkyně jakožto zdravotní pojišťovna poškozeného vyplatila poskytovatelům zdravotnických služeb náklady vynaložené na jeho léčení a vznikl jí vůči žalovanému tzv. regresní nárok. Žalovaný je podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v prodlení s plněním počínaje od 30. 4. 2022, o výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 518 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.