219 C 9/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný se dne [datum] ve vlaku [číslo] na trase [obec] - [obec] a dne [datum] ve vlaku [číslo] na trase [obec] [anonymizována tři slova] [obec], hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platnými jízdními doklady. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážek k jízdnému, což žalovaný nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených hlášenek kontrolora soud zjistil, že údaje tam uvedené odpovídají tvrzením uvedeným v žalobě a údajům o žalovaném zjištěným z výpisu z centrální evidence obyvatel. Soud je tedy vzal za prokázaný skutkový stav. Přechod pohledávky na žalobkyni byl prokázán smlouvou o postoupení pohledávek z původního věřitele [právnická osoba] ze dne [datum] 4. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku [částka]. 5. V daném případě se prokázalo, že žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou právním předchůdcem žalobkyně, tedy využíval plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platnými jízdními doklady nesplnil. Povinnost k zaplacení jízdného ([částka] a [částka]) a přirážek ([částka] a [částka]) mu tedy byla uložena po právu. Pohledávka z uvedené smlouvy následně přešla na žalobkyni postoupením podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku I. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení (ke dni následujícímu po kontrole). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3x paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].