220 C 118/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 3 008,55 Kč z titulu nepovoleného debetního zůstatku na osobním účtu. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o osobním účtu, na základě které právní předchůdce žalobkyně vedla žalovanému osobní účet, přičemž žalovanému na tomto účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 3 008,55 Kč včetně kapitalizovaného úroku z prodlení od 1. 8. 2021 do 1. 12. 2021 ve výši 154,29 Kč. Žalovaný závazek neuhradil ani na výzvu právního předchůdce žalobkyně, přičemž následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 3 008,55 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 154,29 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 3 008,55 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Z listin plyne pouze upomínání žalovaného ke splnění dluhu a postoupení tvrzené pohledávky z právního předchůdce [právnická osoba] na žalobkyni, ovšem nelze učinit skutkový závěr o uzavření smlouvy o účtu právě s žalovaným, neboť na předmětných listinách chybí podpis žalovaného a žalobkyni se nepodařilo prokázat jiným způsobem, že došlo k uzavření předmětné dohody, ze které plyne nepovolený debetní zůstatek. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. Nadto je z listin zřejmé, že částka 3 008,55 Kč není složena pouze z jistiny, jak tvrdí žalobkyně, ale obsahuje položky nazvané„ smluvní pokuta za prodlení“. K tomuto však ničeho žalobkyně netvrdila. 4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména o uzavření dohody právě s žalovaným v tvrzeném rozsahu. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ke dni právního jednání. 6. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše). 7. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost. 8. Nárok nelze žalobkyni přiznat ani z jiného právního titulu a proto byla žaloba zamítnuta. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalovaného, kterému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu (viz např. usnesení NS ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). 10. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.